Většina učitelů je ve své práci spokojena, navíc se v poslední době cítí i adekvátně finančně ohodnocena. Zároveň ale čeští pedagogové bojují s vyčerpáním a hrozbou syndromu vyhoření. Vyplývá to z projektu Mapa školy, v němž odpovídalo 2600 učitelů.
Čeští učitelé jsou ve své práci poměrně spokojení a jejich spokojenost se ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 výrazně nezměnila. Jediné, co se od té doby výrazněji změnilo, je jejich spokojenost s finančním ohodnocením, která vzrostla. Na druhou stranu i když je většina učitelů celkově spokojená, poměrně velká část z nich bývá v souvislosti s prací vyčerpaná a nebo dokonce ohrožená syndromem vyhoření. Ukázalo to šetření Mapa školy, které v uplynulém školním roce realizovala společnost Scio a do něhož se celkově zapojilo 2600 učitelů z 90 základních škol z celého Česka. Jak z Mapy školy dále vyplynulo, čeští pedagogové jsou přitom ve škole nejvíce spokojeni s vedením školy a se vztahy ve sboru, naopak nejméně s komunikací s rodiči.
Finančně lepší, ale náročné
Polovina učitelů je ve své škole rozhodně spokojena a dalších 43 % spíše spokojeno, naopak rozhodně nespokojeno je jen 1 % učitelů. “S finančním ohodnocením je nyní rozhodně spokojena více než třetina (35 %) pedagogů a další více než polovina (54 %) je spíše spokojena. V předcovidovém roce 2019 přitom s odměňování bylo rozhodně spokojeno jen 18 a spíše spokojeno 54 % učitelů. Lze se domnívat, že růst spokojenosti s finančním ohodnocením patrně souvisí s navyšováním platů v uplynulých letech,” komentuje zjištění z Mapy školy Michal Dorčák, koordinátor projektů pro školy ve společnosti Scio.
Na druhou stranu i když je většina učitelů se svým zaměstnáním ve škole spokojena a cítí se dobře ohodnocena, téměř třetina (31 %) z nich bývá ze své práce vyčerpána. “Vyčerpání pravděpodobně souvisí i se syndromem vyhoření, kterým se v posledním roce cítila ohrožena čtvrtina (24 %) učitelů. Zároveň se jednalo o nejčastější negativní jev, s nímž se učitelé setkávali,” dodává Michal Dorčák.
Mezi další uváděné negativní jevy potom patří agresivita rodičů namířená směrem k vyučujícímu (12 %) či přímo strach z některého rodiče (10 %) a také hrubě vulgární chování žáka (10 %).
Nejvíce jsou ve srovnání s dalšími hodnocenými oblastmi školy učitelé spokojeni s vedením školy, se vztahy v učitelském sboru, ale rovněž s chováním žákům. Hodnocení rozhodně a spíše spokojen ve všech těchto případech přesahovalo 90 %. Pro svou spokojenost ve škole považují učitelé za nejdůležitější vztahy ve sboru a přístup vedení, označilo je tak přibližně 90 % dotázaných. Právě tyto dva faktory také se spokojeností jednotlivých učitelů souvisí nejvíce, jak se ukázalo i v následné analýze dat.
Zjištění z Mapy školy tak korespondují i s dřívějšími výsledky mezinárodního šetření TALIS (Teaching and Learning International Survey), které realizuje UNESCO a účastní se ho 50 států. V něm bylo vedení školy také označeno jako nejdůležitější faktor pro spokojenost učitelů ve školách. Scio tak doplňuje a rozšiřuje závěry České školní inspekce, která se analýzou dat z šetření TALIS v kontextu ČR zabývala, a přináší nová data, která mohou být přínosem pro veřejnou debatu i politická rozhodování o pracovních podmínkách českých učitelů.
Šikana existuje, ale umíme ji řešit
Kromě učitelů zachycuje aktuální Mapa školy také hodnocení 86 ředitelů základních škol.Ti za nejsilnější stránky svých škol považují především klima školy a vztahy (80 %), kvalifikované pedagogy (67 %), kvalitu výuky (55 %) nebo nízký výskyt patologických jevů (52 %). “Jako nejslabší stránky školy ředitelé nejčastěji označovali nedostatek finančních prostředků (33 %), nedostatečné vybavení počítači (32 %), příliš mnoho žáků ve třídách (30 %) či materiální zázemí (28 %). V otázkách slabých a silných stránek tak ředitelé negativně hodnotí vnější faktory a pozitivně ty vnitřní,” říká Michal Dorčák.
Stejně jako u učitelů i u ředitelů platí, že jsou ve škole spokojení, ale často se cítí přetížení. Na otázku „Cítíte se ve škole přetěžován/a?“ odpovědělo ano nebo spíše ano 90 % ředitelů, žádný ředitel neodpověděl ne.
Více než polovina (53 %) ředitelů přiznává, že se v posledním roce na své škole setkali s projevy šikany a bezmála polovina (46 %) pak s kyberšikanou. Zároveň ale 9 z 10 ředitelů je přesvědčeno, že se s problémy šikany umí dobře vypořádat a mají k tomu kompetentní kolegy.
Zdroj Scio