Od 1. července 2022 se Česká republika ujme podruhé ve své historii na půl roku předsednického křesla v Radě EU, která je vrcholným kolektivním orgánem Evropské unie. Jedná se o instituci, ve které má každý členský stát jednoho svého zástupce, a to na konkrétní ministerské úrovni, na níž se projednává daná agenda. Své místo ČR převezme po Francii, která se stejné úlohy ujala 1. ledna 2022. Co to pro naši zemi znamená?

V předsednictví se jednotlivé členské státy střídají periodicky po šesti měsících. Země, která zrovna předsedá, se stává na půl roku centrálním bodem celé Evropské unie a znamená to pro ni šanci prosadit v organizaci své zájmy a zvýšit svoji mezinárodní prestiž. Premiér dané země je zároveň reprezentantem Evropské unie navenek.

Blížící se předsednictví však čelí kritice za to, že na něj bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) nevyčlenila dostatek finančních prostředků. Rozpočet, který na předsednictví uvolnila, činí 1,44 miliard, což je jeden z nejnižších objemů v historii. Nový ministr zahraničních věcí Jan Lipavský řekl, že rozpočet zatím není finální.

Z důvodu blížícího se předsednictví bylo dokonce zřízeno křeslo ministra pro evropské záležitosti, kterého se ujal Mikuláš Bek (STAN). Ten zmínil hlavně nutnost v úpravě komunikace ohledně předsednictví směrem k veřejnosti. V posledních dnech však panují obavy, zda jsou jednotliví ministři dostatečně jazykově vybaveni na to, aby mohli dobře vést jednotlivá jednání. Někteří z ministrů již oznámili, že hodlají využít služeb tlumočníků.

Mnohým se v paměti vybavuje vzpomínka na poslední české předsednictví v této instituci, které zasáhl pád vlády Mirka Topolánka a v jeho průběhu nastoupila nová vláda Jana Fischera.

A jakou agendu plánuje Česká republika prosazovat? Jedním z největších témat bude zřejmě uznání jádra jako čistého zdroje energie. Podporu by mohlo najít ve Francii, která je příznivcem jaderné energetiky. Poslanec Ondřej Kolář (TOP 09) již vyjádřil naději, že spojení s takto silným partnerem, jako je Francie, může přinést kýžené výsledky. Na stole bude také otázka balíčku Fit for 55, jehož cílem je snížení emisí o 55 procent do roku 2030. Dále se očekává, že řešit se bude také rozšíření Evropské unie o západní Balkán, ale počítá se také s předem nečekanými věcmi, jako jsou ceny energií či dopady pandemie koronaviru.

Je zvykem, že důležité summity vrcholných představitelů jednotlivých států se během předsednictví konají v dané předsednické zemi. Očekává se tedy, že hlavní neformální summit předsedů vlád a prezidentů jednotlivých zemí se odehraje v Praze. Celkově má být akcí asi 300 a kromě setkání lídrů se počítá také s 66 neformálními pracovními skupinami, 51 konferencemi či 14 neformálními zasedáními Rady EU. Místy setkání by měly být Kongresové centrum či hotel Diplomat. Premiér Petr Fiala (ODS) se také nechal slyšet, že některé akce by se mohly konat mimo Prahu. Naznačil, že kupříkladu akce s tématem vědy a výzkumu by mohly být uskutečněny v Brně.

České předsednictví by mohlo ČR ukázat také v ekologickém světle. Jeho oficiálním partnerem je totiž automobilka Škoda Auto, která pro účely přepravy účastníků jednotlivých akcí nabídne více než padesát elektromobilů.

Autor článku: Vincent Novák, student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Fotografie od uživatele Julius Silver ze služby Pexels