Stejně jako v loňském roce se i letos očekává, že se na střední školy bude hlásit přibližně sto tisíc žáků devátých tříd. Přestože výsledky jednotných přijímacích zkoušek z českého jazyka a matematiky hrají klíčovou roli v rozhodování o přijetí, vysvědčení ze základní školy nadále zůstává důležitým kritériem. Konkrétně se přihlíží k třem posledním pololetním vysvědčením. Ty mohou mít zásadní vliv zejména u učebních oborů, kde se přijímací zkoušky vůbec nekonají.

Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ), vysvětluje, proč se u učebních oborů stále klade důraz na vysvědčení: „Pro uchazeče o učební obory používáme pouze výsledky z vysvědčení základní školy. Kritéria musí být kvantifikovatelná a nesmí být diskriminační, takže moc jiných možností, než právě vysvědčení, nemáme.“

Situace je odlišná u maturitních oborů, kde vysvědčení tvoří menší část hodnocení uchazečů a větší roli hrají výsledky přijímacích testů. Například na Soukromé střední škole výpočetní techniky (SSŠVT) v Praze tvoří hodnocení z vysvědčení 20 % celkového skóre uchazeče, zatímco 80 % je dáno výsledky zkoušek. „Snížili jsme váhu vysvědčení kvůli rozdílům v hodnocení mezi základními školami, což se osvědčilo. Neplánujeme spoléhat jen na testy, kombinace s vysvědčením je pro nás vyvážená,“ vysvětluje Martin Vodička, ředitel SSŠVT.

Na gymnáziích zaměřených na studijně nadané žáky může být role vysvědčení ještě menší. „Faktor vysvědčení bude ztrácet význam pouze pro gymnázia, která se zaměřují na mimořádně nadané žáky, protože jejich výsledky jsou obvykle velmi podobné,“ dodává Janeček.

Největší konkurence je v Praze

Tradičně největší konkurence mezi uchazeči je v Praze, kde kapacity středních škol nestačí pokrýt poptávku. Podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v loňském roce poptávka po studiu v hlavním městě převýšila dostupná místa o 8,5 tisíce. Vysoký zájem je i v Jihomoravském, Libereckém a Karlovarském kraji, kde mohou body za vysvědčení rozhodnout o přijetí. V některých regionech je vysvědčení jedním z mála kritérií pro rozřazení uchazečů. Učitelé a ředitelé škol upozorňují, že i přes rozdílné přístupy k hodnocení na základních školách zůstává vysvědčení důležitým ukazatelem dlouhodobé práce žáků.

Podle pana Vodičky by úplné zrušení významu vysvědčení mohlo vést k poklesu motivace žáků. „Pokud by školy přestaly brát v potaz vysvědčení, mohlo by to způsobit, že se žáci zaměří pouze na přípravu na přijímací zkoušky a zanedbají běžné učení,“ varuje. Podobný názor zastávají i odborníci na vzdělávání. Podle studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pravidelné hodnocení přispívá k lepším dlouhodobým vzdělávacím výsledkům žáků. Pokud by vysvědčení přestalo hrát roli v přijímacím řízení, mohlo by to negativně ovlivnit jejich přístup ke studiu.

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že kombinace více kritérií při přijímání je běžnou praxí. Například ve Finsku se vedle jednotných testů hodnotí i výsledky z předchozích ročníků a doporučení učitelů. Ve Spojených státech pak kromě akademických výsledků hrají významnou roli mimoškolní aktivity a osobní esej.

^{Zdroj: TS ŠOŠJ a SSŠVT}