Až si žáci budou vybírat střední školu, měli by se určitě zaměřit na její skladbu předmětů, mimoškolní aktivity, úspěšnost maturantů i možnost získat mezinárodní zkušenosti ve formě výjezdů do zahraničí, řekl v rozhovoru pro Scholu Pragensis ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Uchazeči by střední školu měli také navštívit, zjistit, jaké má reference, případně si prostudovat hodnocení od České školní inspekce. V českém prostředí je volba žáků většinou ovlivněna přáním rodičů, což je do jisté míry pochopitelné, ale nese to s sebou i řadu rizik, upozornil Zatloukal.

Jak odhadujete, že se bude vzhledem k pandemii koronaviru vyvíjet tento školní rok?

Upřímně doufám, že se žáci, co nejdříve to bude možné, zase vrátí do škol a že vzdělávání bude moci pokračovat v prezenčním režimu. Pozitivní zkušenosti z distanční výuky pak nepochybně využijeme i při prezenčním vzdělávání jako vhodný doplněk, ale stav, kdy jsou žáci dlouhodobě vzděláváni pouze v distančním režimu, je už neudržitelný.

Vývoj pandemie je nepředvídatelný, stejně jako uzavírání škol. Jak můžou podle vašeho odhadu nadcházející přijímací zkoušky na SŠ probíhat?

Téma přijímacích zkoušek nyní v rámci resortu intenzivně řešíme. Česká školní inspekce doporučuje, aby ministerstvo specifikovalo výstupy, které jsou zásadní pro další vzdělávání, a k takto specifikovaným výstupům stanovilo i učivo, jehož prostřednictvím lze výstupů dosáhnout. Na takto specifikované výstupy pak doporučujeme navázat obsah přijímacích zkoušek a současně umožnit středním školám, v nichž není převis uchazečů, jednotnou přijímací zkoušku vůbec nedělat a žáky vybírat jen na základě přijímací zkoušky školní.  

Distanční výuka je náročná pro učitele i žáky, přesto by se už měli začít pomalu na přijímačky připravovat. Na co se mají žáci nejvíce soustředit? 

Smyslem vzdělávání v principu není připravovat se na přijímací zkoušky, ovšem v našich podmínkách je běžnou praxí, že se to děje. Konstrukce přijímacích zkoušek tak, jak jsou nyní pojaty, si o to totiž říká, což sekundárně způsobuje tlak na školy, aby žáky na přijímací zkoušky připravovaly. Česká školní inspekce dlouhodobě doporučuje, aby přijímací zkoušky ověřovaly spíše studijní předpoklady žáků a stěžejní čtenářské a matematické dovednosti, nikoli předmětové znalosti z češtiny nebo matematiky. Pak by se i snížil tlak na školy, žáky i jejich rodiče, protože studijní předpoklady nebo obecnější dovednosti nejsou příliš zlepšitelné nácvikem. A pokud by se o to školy snažily, pak by to vůbec nevadilo, protože rozvoj čtenářských i matematických dovedností je pro další studium i život obecně nesmírně důležitý. V letošním roce, s ohledem na dlouhodobou realizaci distanční výuky trvající už téměř dvě celá pololetí, však doporučujeme přistoupit k přijímací zkoušce jinak.

Co by naopak ve své výuce měly reflektovat školy?

Školy by v rámci distančního vzdělávání samozřejmě měly obsah prioritizovat, nelze si myslet, že distančními metodami lze zvládnout celý vzdělávací obsah tak, jako by se to dělo během prezenční výuky.

V českém prostředí je volba žáků většinou ovlivněna přáním rodičů, což je do jisté míry pochopitelné, ale nese to s sebou i řadu rizik.

Akcent by měl být na rozvoj těch znalostí a dovedností, které jsou pro další vzdělávání nezbytně nutné, a hodně by se mělo opakovat a procvičovat. Samozřejmě lze zahrnovat i nové učivo, ale s rozmyslem, a stojí za to věnovat se i jiným předmětům, než je český jazyk nebo matematika. I zde je však potřeba postup promyslet, nastavit přiměřenou intenzitu, a pak je možné zařazovat i témata z neprofilových předmětů, které mohou distanční výuku i vhodně zpestřit.

ČŠI dlouhodobě poukazuje na to, že plošné přijímací zkoušky by měly ověřovat zejména obecné studijní předpoklady, a to i v testované matematice a češtině. Je naděje na změnu?

Tyto diskuze se v rámci resortu vedou už delší čas, ale prozatím to nevypadá, že by k podstatným obsahovým změnám v přijímacích zkouškách mělo v brzké době dojít. Půjde spíše o pozvolné úpravy. Nicméně je to dotaz spíše na vedení ministerstva.

Pomineme-li problémy s pandemií, podle čeho by si měl žák vybírat obor a střední školu s ohledem na své dovednosti a znalosti?

To je velmi individuální, oborová nabídka je velmi pestrá. V každém případě je vhodné zjistit si o zvažované škole co nejvíce informací, ideálně ji i navštívit, poptat se na reference lidí, kteří se školou mají svou zkušenost, a případně se i seznámit s tím, jak danou školu hodnotila Česká školní inspekce. V českém prostředí je volba žáků většinou ovlivněna přáním rodičů, což je do jisté míry pochopitelné, ale nese to s sebou i řadu rizik. Ideální je, když volba žáka koresponduje s jeho dovednostmi, zaměřením, preferencemi a zájmem, a když se přání žáka protnou s představami rodičů.

Když bude žák střední školu při výběru srovnávat s ostatními, na co by se měl především zaměřit?

Určitě na skladbu předmětů včetně možnosti profilovat se v rámci předmětů volitelných nebo nepovinných, na mimoškolní aktivity, na úspěšnost žáků u maturitních zkoušek nebo i na možnosti získat i mezinárodní zkušenosti ve formě výjezdů do zahraničí.

Na trhu práce byly donedávna "nedostatkovým zbožím" pozice například pro obuvníky, instalatéry čili řemeslníky a také třeba IT specialisty. Myslíte si, že současná krize situaci těchto oborů zlepší a jak se mohou vyvíjet trendy? 

Oborová nabídka v jednotlivých krajích není vždy vhodně sestavena a existuje velké množství středních škol, které si drží obory i přes nezájem nebo jen minimální zájem o ně. V každém případě stojí za to, aby kraje oborovou nabídku optimalizovaly a ještě více ji přizpůsobily situaci v daném regionu. Obecně platí, že čím širší vzdělání člověk má, tím snazší je jeho uplatnitelnost i adaptabilita na nové výzvy v případě potřeby změnit profesi. Proto lze doporučit, pokud tomu přání a také předpoklady žáka odpovídají, spíše výběr oboru odvětvově zaměřeného (např. strojírenství, stavebnictví, elektrotechnika) než oboru zaměřeného na úzce specializované činnosti v rámci daného odvětví.

autor: Šárka Mrázová, Pražský inovační institut