Jak si najít letní brigádu v zahraničí, i když jste stále na střední?

Vydělat si přes léto peníze, zlepšit se v cizím jazyce a poznat novou zemi. O brigádě v zahraničí sní každé léto tisíce středoškoláků. Jenže pokud vám ještě nebylo osmnáct, je to složitější. Pravidla pro práci mladistvých jsou přísná a liší se země od země. Přesto to jde. Poradíme, kde začít, na co si dát pozor a jaké jsou alternativy, když placená práce nevyjde.

Kdo hledá brigádu v zahraničí, většinou narazí na nabídky určené dospělým nebo vysokoškolákům. Středoškoláci to mají těžší. Zaměstnavatelé s nimi totiž musí dodržovat přísnější pravidla, a mnozí proto raději berou jen plnoleté. Přesto existuje řada zemí, kde je prázdninová práce pro mladistvé běžná a kde ji zákon výslovně umožňuje. Stačí vědět, kde hledat a na co si dát pozor.

Nejdřív česká pravidla

Než začnete hledat práci v zahraničí, je dobré vědět, jak to s prací mladistvých funguje v Česku. Od roku 2025 platí nová pravidla. Podle serveru Měšec.cz mohou nově o letních prázdninách pracovat už čtrnáctiletí, ale jen na lehké práci a s písemným souhlasem rodičů. Kdo má patnáct let a dokončenou povinnou školní docházku, může pracovat celý rok.

Pro všechny mladší osmnácti let ale platí omezení. Mohou pracovat maximálně osm hodin denně a čtyřicet hodin týdně, a to i když mají víc brigád dohromady. Práce v noci a přesčasy jsou pro ně zakázané. V zahraničí ale česká pravidla neplatí. Řídíte se zákony země, ve které pracujete. A ty bývají podobně přísné, někdy i přísnější.

V Evropě nepotřebujete pracovní povolení

Dobrou zprávou je, že v zemích Evropské unie a také v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku a ve Švýcarsku mohou Češi pracovat bez víza a bez pracovního povolení. Zaměstnavatel vás tedy může přijmout úplně stejně jako místního brigádníka. Musí ale dodržet místní pravidla pro práci mladistvých. A ta se země od země dost liší.

Německo: Jen čtyři týdny v roce

Německo patří mezi nejoblíbenější destinace českých brigádníků. Pro středoškoláky má ale jedno zásadní omezení. Podle berlínského úřadu pro práci mohou žáci o prázdninách pracovat od patnácti let, ale jen čtyři týdny, tedy maximálně dvacet pracovních dní za kalendářní rok. Tyto čtyři týdny si mohou rozložit do různých prázdnin.

Pracovat smějí maximálně osm hodin denně a čtyřicet hodin týdně, a to jen mezi šestou ráno a osmou večer. Mezi směnami musí mít alespoň dvanáct hodin volna. Víkendy jsou v zásadě volné, výjimky platí například v gastronomii. Zakázaná je nebezpečná, fyzicky příliš náročná nebo úkolová práce, tedy práce, kde se platí podle výkonu.

Velkou výhodou je, že i mladiství mají v Německu nárok na minimální mzdu. V Berlíně je to 14,84 eura na hodinu. Za čtyři týdny se tak dá vydělat poměrně slušná částka.

Rakousko: Gastronomie až do 23 hodin

Rakousko je pro české středoškoláky lákavé hlavně kvůli sezonní práci v hotelech a restauracích v Alpách a u jezer. Podle rakouského magazínu Weekend musí být brigádníkovi alespoň patnáct let a musí mít ukončenou povinnou devítiletou školní docházku. Brigádníci jsou v Rakousku řádně zaměstnaní, mají nárok na mzdu podle kolektivní smlouvy a jsou sociálně pojištění.

Podle Rakouské hospodářské komory mohou mladiství pracovat nejvýše osm hodin denně a čtyřicet hodin týdně. Přesčasy jsou zakázané. Obecně nesmějí pracovat mezi osmou večer a šestou ráno. Pro gastronomii ale platí výjimka. Šestnáctiletí a starší mohou v restauracích a hotelech pracovat až do 23 hodin. Pokud ale pravidelně pracují po desáté večer, musí před nástupem projít lékařskou prohlídkou. Mladiství mají také nárok na dva volné dny v týdnu a každá druhá neděle musí být volná.

Nizozemsko: Až šest týdnů prázdninové práce

Nizozemsko je pro mladé brigádníky o něco vstřícnější než Německo. Podle nizozemské vlády mohou patnáctiletí o prázdninách pracovat až šest týdnů v roce, ale nejvýše čtyři týdny po sobě. Pracovat mohou osm hodin denně, čtyřicet hodin týdně a pět dní v týdnu. O prázdninách smějí pracovat mezi sedmou ráno a devátou večer. Šestnáctiletí a sedmnáctiletí mají pravidla volnější.

V Nizozemsku je také hodně sezonní práce v zemědělství a sklenících, například při sklizni ovoce nebo práci s květinami. Zde je ale potřeba dávat pozor, protože jde o fyzicky náročnou práci, kterou mladiství často dělat nesmějí.

Irsko: Angličtina, ale nižší mzda

Kdo chce zlepšit angličtinu, ale nechce řešit víza, může zamířit do Irska. To je po brexitu jedinou anglicky mluvící zemí EU. Podle irského úřadu pro pracovní vztahy mohou čtrnáctiletí a patnáctiletí o prázdninách vykonávat lehkou práci nejvýše 35 hodin týdně, a to mezi osmou ráno a osmou večer. Během léta musí mít alespoň tři týdny volna. Šestnáctiletí a sedmnáctiletí mohou pracovat od šesti ráno, a pokud druhý den nejdou do školy, až do jedenácti večer. Zaměstnavatel musí mít u mladších šestnácti let písemný souhlas rodičů.

Pozor na mzdu. Mladiství do osmnácti let mají v Irsku nárok jen na 70 procent minimální mzdy pro dospělé. To je zhruba 9,91 eura na hodinu. Irsko je přitom drahá země, hlavně co se týče bydlení.

Norsko: Vysoké výdělky, ale přísné hlídání

Norsko je známé vysokými platy a i čeští studenti sem jezdí na sezonní práci do rybích továren, kempů a restaurací. Norsko sice není v EU, ale patří do Evropského hospodářského prostoru, takže pracovní povolení nepotřebujete. Podle norského odborového svazu LO mohou patnáctiletí vykonávat práci, která nepoškozuje jejich zdraví, vývoj ani školu, třeba v obchodě nebo kanceláři. Mladiství nesmějí pracovat přesčas, mezi směnami musí mít alespoň dvanáct hodin volna a každý týden 48 hodin souvislého odpočinku. Školákům musí zůstat alespoň čtyři týdny volna ročně, z toho dva o letních prázdninách.

V Norsku navíc platí přísná věková pravidla pro alkohol. Prodávat a servírovat pivo a víno můžete až od osmnácti let, tvrdý alkohol dokonce až od dvaceti. Pro středoškoláky to znamená, že práce za barem nepřichází v úvahu. Norsko také nemá zákonnou minimální mzdu, výše výdělku tedy závisí na kolektivní smlouvě nebo dohodě se zaměstnavatelem.

Chorvatsko: Moře, ale jen se souhlasem rodičů

Mnoho českých středoškoláků sní o létě u moře. Chorvatsko je pro ně blízko a turistická sezona tu potřebuje spoustu pomocníků. Podle chorvatské vlády ale nesmí pracovat nikdo mladší patnácti let, ani patnáctiletí, kteří ještě chodí do základní školy. Mladiství od patnácti let mohou pracovat jen se souhlasem rodičů. Nesmějí pracovat přesčas, v noci ani víc než osm hodin denně. Po čtyřech a půl hodinách práce mají nárok na půlhodinovou přestávku.

Velká Británie: Zatím bez šance

Velká Británie byla dlouho nejoblíbenější destinací pro mladé Čechy, kteří se chtěli zlepšit v angličtině. Po brexitu to ale neplatí. Pro práci v Británii potřebujete víza. Program Youth Mobility Scheme, který umožňuje mladým lidem v Británii pracovat, se podle přehledu pro rok 2026 týká jen třinácti zemí, mezi nimiž není žádný stát Evropské unie. Navíc je určen až pro osmnáctileté a starší.

Naděje ale existuje. Británie a Evropská unie se v roce 2025 v principu dohodly, že obnoví program pro mladé lidi, kteří by mohli v Británii pracovat, studovat nebo dělat au pair. Zatím ale není jasné, kdy začne a za jakých podmínek.

USA: Až po maturitě

Amerika je pro středoškoláky zatím mimo hru. Program Work and Travel USA je podle organizace InterExchange určený jen pro studenty vysokých škol od osmnácti let. Na americké letní tábory přes Camp America se zase můžete přihlásit, pokud vám bude osmnáct nejpozději do 15. června daného léta. Student být nemusíte, takže je to skvělá možnost na léto hned po maturitě.

Kde a jak hledat

Pro mladistvé se nejčastěji hodí sezonní práce v gastronomii a hotelnictví, například jako pomocná síla v kuchyni, myčka nádobí, pokojská nebo pomocník v kempu. Dále jde o brigády v obchodech, zábavních parcích nebo při jednodušších pracích na farmách.

Práci můžete hledat přes evropský pracovní portál EURES, místní pracovní portály jednotlivých zemí nebo sociální sítě. Často se ale vyplatí oslovit hotely, kempy nebo restaurace napřímo. Nejlépe s krátkým životopisem a motivačním dopisem v jazyce dané země. Velkou výhodou je, pokud jazyk umíte alespoň trochu. Pro středoškoláky je proto často nejsnazší Německo a Rakousko, kde zaměstnavatelé české brigádníky dobře znají.

Další možností jsou české agentury, které brigády v zahraničí zprostředkovávají. U nich je ale potřeba si předem ověřit, jestli vůbec pracují s nezletilými, a kolik si za zprostředkování účtují.

Když práce nevyjde: Dobrovolnické workcampy

Pokud placenou práci neseženete, skvělou alternativou jsou mezinárodní dobrovolnické workcampy. Nejde sice o výdělek, ale ubytování a jídlo máte zdarma a získáte zkušenosti, kamarády z celého světa a jazykovou praxi.

Jde o krátkodobé projekty, které podle Evropského portálu pro mládež obvykle trvají dva až čtyři týdny. Dobrovolníci z různých zemí v nich zhruba 30 hodin týdně pracují na projektu pro místní komunitu nebo přírodu. Opravují hrady, pomáhají v přírodních rezervacích, na farmách nebo s organizací festivalů.

V Česku workcampy zprostředkovává například organizace INEX-SDA. Pro mladší dobrovolníky nabízí takzvané TEEN workcampy pro věk 14 až 17 let a mládežnické workcampy od 16 let. Účast vyžaduje souhlas rodičů. Registrační poplatek je 2 500 korun, ubytování a stravu zajišťuje hostitelská organizace. Cestu a cestovní pojištění si ale dobrovolníci platí sami.

Další možností jsou mezinárodní výměny mládeže v rámci programu Erasmus+. Ty nejsou o práci, ale o společných projektech a poznávání. Přihlásit se do nich můžete přes školu nebo přes organizace pracující s mládeží.

Na co si dát pozor

Brigáda v zahraničí může být skvělou zkušeností, ale i past. Než se pro ni rozhodnete, myslete na několik věcí.

Smlouva a podmínky. Nikdy nejezděte za prací bez písemné dohody, ve které je jasně popsaná práce, mzda, pracovní doba a ubytování. U mladistvých zaměstnavatel téměř vždy potřebuje i souhlas rodičů.

Pracovní doba. Pokud po vás zaměstnavatel chce pracovat déle, v noci nebo o víkendech, než mu zákon dané země dovoluje, porušuje pravidla. A neplatí to jen pro něj. Pokud se něco stane, můžete mít problém i vy.

Pojištění. V zemích EU a EHP platí Evropský průkaz zdravotního pojištění, který najdete na zadní straně kartičky své zdravotní pojišťovny. Pokrývá ale jen nutnou péči. Vyplatí se proto sjednat i cestovní pojištění, ideálně s krytím pro práci v zahraničí.

Podvody. Pokud po vás někdo chce peníze předem za zprostředkování práce nebo ubytování, zbystřete. Ověřte si zaměstnavatele i agenturu a hledejte recenze a zkušenosti ostatních. Žádný legitimní zaměstnavatel by po vás neměl chtít odevzdat pas.

Kontakt domů. Rodiče by měli vědět, kde přesně budete pracovat a bydlet, a mít kontakt na zaměstnavatele. Pro mladistvé je to dvojnásob důležité.

Začněte hledat už v zimě

Nejlepší letní brigády bývají obsazené už na jaře. Hotely, kempy i workcampy často nabírají v únoru a březnu. Kdo tedy chce strávit léto v zahraničí, měl by začít hledat už v zimě. A připravit si životopis v cizím jazyce a krátký motivační dopis.

Zdroje: Měšec.cz, Berlin.de – Senát pro práci, Weekend.at, WKO – Rakouská hospodářská komora, Rijksoverheid.nl, Workplace Relations Commission (Irsko), LO (Norsko), Gov.hr (Chorvatsko), Rowan – Youth Mobility Scheme, Expats.cz, InterExchange, Camp America, Evropský portál pro mládež, INEX-SDA

    Comments are closed