Vysoké školy čeká nápor, jaký dlouho nezažily. V roce 2027 se na ně začne hlásit nejsilnější populační ročník za poslední roky. Univerzity proto připravují nové studijní programy a reagují na to, co dnes potřebuje trh práce. Od čipů a polovodičů přes umělou inteligenci a datovou vědu až po herní studia nebo hru na cimbál. Přihlášky na akademický rok 2027/2028 už dokonce některé školy začaly přijímat.
Populační vlna, která před dvěma lety zaplavila střední školy, se teď posouvá o patro výš. Podle strategického plánu ministerstva školství bude v roce 2027 v Česku žít přes 123 tisíc devatenáctiletých. V roce 2021 jich přitom bylo necelých 94 tisíc. Na vysoké školy se tak může hlásit téměř o třicet tisíc mladých lidí víc než před pár lety.
Univerzity tvrdí, že jsou na to připravené. Zároveň ale přiznávají, že na nejžádanější obory místa pro všechny mít nebudou. „Nejsme schopni zajistit dostatečné kapacity ve vysoce poptávaných oborech,“ upozornila Rada vysokých škol.
Čipy, vesmír i kyberbezpečnost
Na příchod silných ročníků se dlouho připravuje například Vysoké učení technické v Brně. Škola už před třemi lety oznámila, že do roku 2027 chystá akreditace nových programů. Mají se zaměřit na polovodičové technologie, kyberbezpečnost, vesmírné technologie, elektromobilitu, energetiku nebo technologie pro životní prostředí.
V nabídce na akademický rok 2027/2028, kterou VUT zveřejnilo začátkem listopadu, už najdou uchazeči například navazující magisterský program zaměřený na návrh čipů a moderní polovodičové technologie na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií. Fakulta informační technologie nabízí program o zpracování řeči a přirozeného jazyka, tedy o technologii, na které stojí i dnešní umělá inteligence. Mezi bakalářskými obory je třeba herní média na Fakultě výtvarných umění nebo sportovní technologie. Celkem VUT nabízí přes 160 studijních programů.
Umělá inteligence a datová věda
Umělá inteligence a práce s daty jsou tématem i na dalších univerzitách. Masarykova univerzita letos otevřela 12 nových studijních programů a tři nové specializace. Mezi nimi je anglický magisterský program Artificial Intelligence and Data Processing na Fakultě informatiky, specializace Fundamenty umělé inteligence nebo bakalářská statistická datová věda.
„Dlouhodobě usilujeme o to, abychom naše studenty kvalitně připravili na jejich budoucí pracovní i osobní život,“ řekl prorektor Masarykovy univerzity Michal Bulant.
Na Farmaceutické fakultě MU navíc vznikla průmyslová farmacie, při které studenti chodí na praxe přímo do farmaceutických firem, a navazující magisterský obor kosmetologie a kosmetické prostředky.
Herní studia i fytochemie
Univerzita Karlova letos otevřela sedm nových programů. Fakulta sociálních věd nabízí v angličtině magisterské Game Studies. „Nejde o to hry jen hrát nebo hodnotit, ale porozumět tomu, jak vznikají, jak fungují a jak ovlivňují společnost,“ vysvětlil koordinátor programu Jaroslav Švelch.
Dalšími novinkami jsou transnacionální dějiny, udržitelnost v marketingu a mediální komunikaci, management udržitelnosti na Přírodovědecké fakultě, fytochemie na Farmaceutické fakultě nebo bakalářská psychologie v angličtině na Filozofické fakultě.
Žurnalistika v Ostravě, SMART inženýrství na VŠB
Nové obory přibyly i v Moravskoslezském kraji. Ostravská univerzita otevřela prezenční bakalářské studium žurnalistiky, datovou vědu nebo cizí jazyky pro firemní praxi. Na Fakultě umění se dá nově studovat i hra na akordeon a na cimbál.
VŠB – Technická univerzita Ostrava zase nahradila klasické strojírenství programem SMART Engineering. Ten vznikl ve spolupráci s firmami a k tradičnímu inženýrství přidává robotiku, 3D tisk, pokročilé simulace a umělou inteligenci. „Studijní programy každoročně inovujeme tak, aby reflektovaly nové trendy,“ uvedla prorektorka VŠB Lenka Kauerová.
Stát chce víc techniků, učitelů a zdravotníků
Jakým směrem se budou vysoké školy dál rozšiřovat, ovlivní i peníze od státu. Ministerstvo školství zvažuje cílenou podporu hlavně pro nelékařské zdravotnické obory, učitelství, psychologii a technické obory zaměřené na moderní technologie. Současný ministr školství Robert Plaga už dříve uvedl, že peníze by měly jít hlavně na obory, jejichž absolventi společnost potřebuje.
Univerzity ale upozorňují, že problémem nejsou jen nové obory. Podle Rady vysokých škol stát už teď nefinancuje zhruba pětinu studentů. Bez navýšení peněz podle rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové nebude možné kapacity rozšířit tak, jak by bylo potřeba.
Další výzvou je bydlení. Masarykova univerzita například dokáže ubytovat jen zhruba každého desátého studenta a plánuje stavbu nových kolejí.
Kdy podat přihlášku?
Přihlášky na akademický rok 2027/2028 už vysoké školy přijímají. Jednotný termín ale neexistuje, každá škola si ho určuje sama. Na většinu programů VUT se lze hlásit od 1. listopadu 2026 do 31. března 2027. U oborů s talentovými zkouškami jsou ale termíny mnohem dřív. Na Fakultu výtvarných umění VUT je potřeba podat přihlášku už do 30. listopadu 2026, na Fakultu architektury do 17. ledna 2027.
Kdo se tedy na vysokou chystá, neměl by s výběrem otálet. Konkurence bude kvůli silným ročníkům větší než dřív, a především na nejžádanější obory se nedostanou všichni.
Zdroje: Echo24, VUT, Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, Novinky.cz, Seznam Zprávy / ČTK
