Výzkum lidské řeči, mužské neplodnosti, fungování imunitního systému nebo vývoj nových materiálů šetrnějších k životnímu prostředí. Za tyto a další vědecké projekty letos získali odborníci prestižní ocenění Česká hlava. Hlavní Národní cenu si odnesl informatik Jan Černocký z Vysokého učení technického v Brně. Mezi oceněnými jsou také vědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd ČR nebo Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Národní cenu Česká hlava získal Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Dlouhodobě se věnuje počítačovému zpracování řeči a technologiím, které dokážou z běžného mluveného projevu získávat různé informace. Nejde přitom pouze o automatické přepisování hlasu do textu nebo hlasové asistenty. Jeho výzkum může najít uplatnění například v letectví a bezpečnostních systémech. Technologie by v budoucnu mohly pomáhat nejen rozpoznávat, co si piloti nebo dispečeři říkají, ale také vyhodnocovat jejich psychický stav, například míru stresu či únavy. To by mohlo přispět k předcházení nebezpečným situacím.
Další využití se nabízí při ověřování pravosti hlasových nahrávek. Technologie mohou pomoci rozpoznat konkrétního mluvčího a odhalit například podvodné telefonáty, při kterých se někdo vydává za jinou osobu pomocí uměle vytvořeného hlasu.
Ocenění získali také vědci z Univerzity Karlovy
Mezi laureáty letošního ročníku jsou také odborníci z Univerzity Karlovy. Kateřina Komrsková z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR, výzkumného centra BIOCEV a Přírodovědecké fakulty UK získala cenu LOREM za výzkum mužské neplodnosti a biologie spermií. Její práce se zaměřuje mimo jiné na hledání parametrů, podle kterých lze lépe posoudit kvalitu spermií a jejich schopnost oplodnit vajíčko.
Mimořádnou cenu poroty získal Jan Kubeš z Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové. Ocenění si vysloužil za objev nové látky, která by mohla chránit srdeční sval před nežádoucími účinky některých léků používaných při léčbě rakoviny.
Za popularizaci vědy porota ocenila také historika Michala Stehlíka z Filozofické fakulty UK. Veřejnosti přibližuje historická témata mimo jiné prostřednictvím podcastu Přepište dějiny.
Od imunity přes umělou inteligenci až po ekologické materiály
Cenu za výzkum v oblasti přírodních věd získala Veronika Niederlová z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Zabývá se T-lymfocyty, tedy buňkami imunitního systému, které pomáhají chránit organismus před infekcemi. Za určitých okolností ale mohou přispívat také k rozvoji autoimunitních onemocnění, například cukrovky prvního typu nebo Crohnovy choroby.
V kategorii technických věd uspěl Robin Kryštůfek z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Jeho výzkum se zaměřuje na peptidy, malé molekuly složené z aminokyselin, které mohou ovlivňovat řadu biologických procesů v lidském těle.
Ocenění získal také Tomáš Pluskal ze stejného ústavu. Věnuje se využívání výpočetních technologií při zpracování dat z hmotnostních spektrometrů, které se používají například při analýze chemických látek a biologických vzorků.
Cena ministra životního prostředí putovala k Ondřeji Jankovskému z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Porotu zaujal vývojem nových materiálů a technologií, které mají praktické využití a zároveň zohledňují dopady na životní prostředí. Součástí jeho výzkumu je také hledání možností, jak efektivněji využívat odpadní materiály.
Na propojení vědy a moderních technologií se zaměřil oceněný tým z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Jeho webová aplikace využívá umělou inteligenci k upozornění na možné problémy s pamětí a dalšími kognitivními funkcemi.
Věda potřebuje dlouhodobou podporu
Součástí letošního předávání cen byla také debata o podmínkách českého výzkumu. Rektor Vysokého učení technického v Brně Ladislav Janíček upozornil na význam stabilního financování vědy a inovací. Podle něj nemůže být česká ekonomika dlouhodobě konkurenceschopná bez kvalitního výzkumu.
Na problém financování upozornil také chemik Ondřej Jankovský. Podle něj má Česko ve srovnání se zahraničím méně patentů mimo jiné kvůli tomu, že vědecké projekty často dostávají podporu pouze na dva až tři roky. V tak krátkém období přitom nemusí být možné předem odhadnout, zda výzkum povede k prakticky využitelnému výsledku nebo patentu.
Zdroje: Novinky.cz, Česká hlava
Zdroj úvodního obrázku: Česká hlava / Propagační materiál
