Do letošního prvního kola přijímaček se na pražské veřejné střední školy hlásilo asi 22 tisíc uchazečů. Volných míst však bylo pouze 13 480. Sedm vzdělávacích organizací proto před komunálními volbami vyzvalo Prahu, aby každý rok otevřela alespoň 40 nových středoškolských tříd. Jak se to povede, rozhodne nová pražská koalice, která zatím stále nevznikla.
Nepoměr mezi nabídkou a poptávkou je v Praze dlouhodobě vidět v číslech. Podle dat Cermatu si letos na pražské veřejné čtyřleté a kratší obory podalo přihlášku asi 22 tisíc uchazečů, nabízená kapacita ale činila zhruba 13 480 míst. Organizace upozorňují, že rozdíl neznamená, že by každý nepřijatý uchazeč zůstal bez školy, protože část z nich uspěla jinde. Chronický problém je ale podle odborníků nedostatečná kapacita žádaných oborů, zejména čtyřletých gymnázií.
Kapacity navíc v poslední době u některých oborů klesly. Na čtyřletých gymnáziích se nabízelo 4646 míst místo loňských 4756 a na středních odborných školách 7948 místo 8091. Pražský radní pro školství Antonín Klecanda ze STAN na výtky reagoval s tím, že město naráží na systémová omezení, protože ministerstvo neumožňuje navyšovat kapacity víceletých gymnázií. Zároveň se podle něj rozšiřují čtyřleté obory. Za poslední tři roky tam podle něj přibylo zhruba 3050 míst a vznikly dvě nové školy, SŠ EduVia v Kolovratech a Gymnázium Šeberov.
Co požaduje výzva Počítá Praha s učiteli
Výzvu pod názvem Počítá Praha s učiteli před komunálními volbami představily organizace Matika Česku, Učitel naživo, EDUin, Začni učit, GetThePoint, Můžeš podnikat a SOFA. Chtějí, aby Praha ročně otevřela alespoň 40 nových středoškolských tříd, nejen gymnázií, ale kapacit odpovídajících skutečnému zájmu a potřebám trhu práce. Jan Vöröš Mušuta z EDUin zmínil jako jednu z možností přeměnu části sítě víceletých gymnázií.
Výzva požaduje také 2,2 miliardy korun ročně navíc na odměňování učitelů a přivedení tisícovky nových pedagogů do pražských škol během pěti let. Podpora se má soustředit zejména na učitele matematiky, fyziky, informatiky a dalších specializací, které pražské školy obtížně obsazují. V Praze je podle Mušuty vyšší průměrný počet žáků na jednoho učitele a 20 procent učitelů je starších šedesáti let.
Spor o spádovost
Praha dlouhodobě pokazuje na to, že do jejích škol míří i žáci z jiných krajů. Radní proto otevřeli debatu o zavedení spádovosti alespoň u části všeobecných škol. Podle Klecandy má město shodu například s Libereckým krajem, naopak Středočeský kraj spádovost dlouhodobě nepodporuje. Ministr školství Robert Plaga (ANO) však tvrdí, že Praha svou roli neplní. Kritizoval, že se vedení města podle něj rozhodlo odklonit kapacity na soukromý sektor a radnice mohla vzít část ze 180 miliard na investice a postavit veřejné školy.
Praha mezitím hledá řešení po svém. Podle radních v hlavním městě není velký pozemek pro jeden obří kampus, proto stavějí víc menších gymnázií, řádově pro 500 dětí. Gymnázium Pergamenka má vzniknout na Praze 7 modernizací historické industriální budovy a kapacita se zvýší také nástavbou na gymnáziu Opatov na Praze 11.
Odpovědnost má podle autorů výzvy ležet hlavně na příštím vedení města. Většina stran, které se k výzvě vyjádřily, ji podpořila. Všechny tři body s komentářem podpořily kandidátky Praha sobě, KDU-ČSL a Zelení, Spolu pro Prahu, STAN a ANO a bez výhrad kandidátka Sen21. Piráti své souhlasné stanovisko k 40 třídám ročně podmínili výhradou k reálnosti takového tempa.
Zdroje: Pražský deník, iRozhlas.cz, CNN Prima News
Zdroj úvodního obrázku: Wikimedia Commons
