Čeští středoškoláci jsou se svým životem spokojenější než před lety, ale k samotnému obsahu vyučování mají velmi jasné výhrady. Nejnovější průzkum organizace Jeden svět na školách (JSNS) ukazuje, že mladým lidem chybí především hlubší propojení školní látky s každodenní realitou a běžným životem. Zajímají se totiž o politiku i celospolečenské dění a moc dobře si uvědomují složité globální výzvy, jako jsou války nebo klimatická změna. Chtějí proto, aby je vzdělávací systém mnohem lépe připravil na budoucnost a naučil je zdravě a kriticky přemýšlet.
Výzkumníci v rámci studie spojili síly s analytickým ústavem STEM a podívali se na to, jak naši tuzemští studenti aktuálně vnímají okolní svět. Více než polovina všech dotázaných žáků a studentů sice vyjadřuje celkovou spokojenost s kvalitou svého vzdělávání, ale zároveň mají také výhrady. Nespokojení studenti vidí zásadní problém hlavně v tom, že současná výuka často vůbec neodpovídá reálnému životu a učitelé nedokážou probíranou látku podat poutavou formou.
Pohled na školu se navíc velmi silně a znatelně liší podle konkrétního typu studia. Zatímco na gymnáziích panuje mezi žáky výrazně vyšší spokojenost dosahující 69 procent, na odborných školách a zejména na učilištích čísla strmě padají dolů. Na učilištích je s výukou spokojeno pouhých 40 procent dospívajících a velmi podobný trend se ukazuje i v otázce celkové spokojenosti se životem.
Nálada mladých lidí se od posledního velkého šetření sice mírně zlepšila a životní spokojenost nyní cítí nadpoloviční většina z nich, rozdíly mezi školami ale zůstávají obrovské. Zatímco u gymnazistů je spokojených celých 66 procent, hned čtvrtina učňů se cítí ve svém životě vyloženě nespokojeně. U všech mladých lidí napříč školami navíc mírně klesla naděje, se kterou vyhlížejí svou vlastní budoucnost.
Obavy z nedostupného bydlení a světových konfliktů
Když se studenti zamyslí nad konkrétními problémy ve svém nejbližším okolí, trápí je ze všeho nejvíce špatná dostupnost bydlení. Dále zmiňují složitou dopravní situaci, bezdomovectví nebo drogy v ulicích. Oproti minulým rokům také mnohem častěji hovoří o strachu z nezaměstnanosti. Na celostátní úrovni pak naprosto jednoznačně dominuje právě téma nedostupného bydlení, které tíží více než polovinu všech oslovených. Za další velmi palčivé potíže naší země označují mladí lidé zadluženost státu, úroveň politické reprezentace, ekonomickou situaci nebo právě nekvalitní vzdělávání.
„Kdybych měl z výsledků výzkumu vybrat ten nejvíce potěšující, na prvním místě bych uvedl výrazný nárůst procenta studujících, kteří od školy očekávají, že je bude učit kritickému myšlení. Spolu s finanční gramotností jej zmiňují vůbec nejčastěji. Ukazuje to, že si uvědomují, jak důležité je umět pracovat s informacemi, a chtějí svoji informační gramotnost zlepšovat,“ uvádí Karel Strachota, ředitel JSNS
Velmi zajímavé rozdíly panují také v pohledu na velké světové krize. Dospívající se v celosvětovém měřítku suverénně nejvíce bojí válečných konfliktů, které jako hlavní hrozbu jmenuje 63 procent dotázaných. Následuje změna klimatu, šíření nebezpečných dezinformací a terorismus. Dívky přitom mnohem citlivěji vnímají klimatické změny nebo rychlý rozvoj umělé inteligence, zatímco chlapci častěji zdůrazňují rizika spojená s terorismem a nelegální migrací.
„Studenti a studentky gymnázií akcentují především dostupnost bydlení, ale také působení politiků nebo nepříznivý demografický vývoj. Naopak žáci a žákyně odborných učilišť citlivě vnímají problém užívání drog nebo situaci na trhu práce,“ uvádí Jitka Uhrová z analytického ústavu STEM.
Málo se angažují
Ačkoliv se mladá generace o své okolí zajímá a vnímá jeho nedostatky, do reálných veřejných akcí se zapojuje jen velmi opatrně. Necelá polovina studentů sice pevně věří, že může řešení problémů ve svém okolí reálně ovlivnit, ale do skutečné akce se pouští jen úzká skupina z nich. Tou naprosto nejběžnější formou veřejné aktivity je podpis nějaké online petice a naopak na demonstraci nebo na veřejnou diskuzi vyrazí jen zhruba pětina dotázaných.
Studenti podle svých vlastních slov často bojují s přemírou osobních problémů, chybí jim volný čas a velmi často se obávají negativních reakcí svých vrstevníků. Drtivá většina středoškoláků proto odmítá členství v jakékoliv politické straně a neumí si představit svou vlastní politickou kariéru. Přesto ale k volbám chodit chtějí a jejich zájem o hlasování stoupá.
„Právě v těchto dnech vydáváme publikaci ‚Jak zlepšit vzdělávání na středních odborných školách a středních odborných učilištích‘, která pojmenovává specifika různých škol a okolnosti, které vzdělávání na nich komplikují, a především shrnuje naše zkušenosti, doporučení a další strategii,“ doplňuje Karel Strachota a dává tak naději na velmi potřebnou změnu k lepšímu. Učňům a studentům odborných oborů by totiž tato nová strategie mohla do budoucna přinést mnohem smysluplnější a poutavější výuku, která je lépe připraví na nástrahy běžného života a pomůže jim najít ztracenou spokojenost i jistotu.
Zdroj: STEM; JSNS
