Opakování ročníku představuje pro tisíce dětí noční můru, přesto bez reálného vzdělávacího přínosu. Nejnovější výzkumy ukazují neefektivitu tohoto zavedeného školního trestu, kdy žáci po propadnutí své spolužáky, nejen nedoženou, ale také mnohem častěji vzdělávací systém předčasně opustí.
V mnoha třídách se zavádí inovativní metody a moderní způsoby slovního hodnocení. Pečlivě se hlídají absence dětí a hledají cesty k lepší výuce. Přesto si v českém prostředí stále hýčkáme jeden hluboce zakořeněný zvyk. K opakování ročníku sahají pedagogové často úplně automaticky. Zahraniční experti z britské nadace Education Endowment Foundation se podívali na data a přišli s velmi důležitým zjištěním. Propadání nefunguje a výsledky ukazují nulový nebo dokonce i záporný vliv propadnutí na další studijní rozvoj dětí.
Největší škody tento postup páchá u žáků ze znevýhodněného prostředí a u etnických menšin. Samotný akt propadnutí nerovnosti ve vzdělávání ještě více prohlubuje a odborné zprávy navíc potvrzují smutnou realitu středních škol. Pokud tam student propadne, dramaticky roste riziko jeho úplného odchodu ze vzdělávacího systému.
Ředitelé volají po změně zakořeněných zvyků
Barbora Schneiderová, ředitelka ZŠ Za Chlumem v Bílině, má o opakování ročníku velké pochybnosti. „Učím dvacet let a řekla bych, že jsem potkala dvě děti, u kterých bych dokázala říct: Ano, to opakování ročníku tomu dítěti pomohlo. V jednom případě to bylo propojené se šikanou, takže se to dítě díky tomu dostalo ze špatného kolektivu a nemuselo opustit školu. Druhé dítě bylo dlouhodobě nemocné.“
Navíc změnit letité uvažování sborovny vyžaduje podle ní čas a obrovskou trpělivost. „Nemůžu jako ředitelka učitelům přikázat, ať opakování ročníku nepoužívají, ale všichni víme, že to propadání je špatně, ale zákon ho pořád umožňuje. Proto hodně apeluji na učitele, aby to pečlivě zvažovali. Na začátku se objevovaly námitky, že je to nespravedlivé, ale od toho jsme se už posunuli dál.“
Propasti mezi kraji
Celková celostátní čísla sice v čase mírně klesají. Detailnější pohled do jednotlivých regionů České republiky ale odhaluje velmi smutné propasti. Vysoko nad celostátním průměrem dlouhodobě přešlapuje Ústecký i Moravskoslezský kraj. Vůbec nejhůře se aktuální situace vyvíjí na Karlovarsku. Po pandemii tam podíl opakujících žáků strmě narostl mnohem více než v sousedním Ústeckém kraji a dodnes tato nelichotivá čísla vůbec neklesají.
Zdroj obrázku: PAQ Research
Zdroje: PAQ Research, MŠMT
