Ministerstvo školství spustilo novou interaktivní aplikaci, která má pomoci lépe plánovat kapacity mateřských škol až do roku 2035. Pracuje s demografickými daty a ukazuje, kde budou v příštích letech počty dětí zvyšovat a kde naopak klesat.
Mnohá česká města a obce se dlouhodobě potýkají s nedostatkem míst v mateřských školách. V některých regionech dětí ubývá, jinde naopak dál přibývají kvůli nové bytové výstavbě nebo stěhování mladých rodin. Školská síť tak na situaci reaguje pomaleji, než probíhá samotný demografický vývoj.
Tomu má předcházet nová interaktivní aplikace, která vznikla v rámci projektu IPs DATA. Nástroj pracuje s údaji Českého statistického úřadu a sleduje především porodnost a migraci, tedy dva faktory, které dnes výrazně proměňují podobu českých měst i obcí. Aplikace umožňuje sledovat vývoj mezi lety 2024 a 2035 pomocí map, grafů i časového posuvníku. Uživatelé tak mohou vidět, kde budou kapacity školek pod tlakem a kde naopak začne počet dětí klesat.
Na první pohled může jít o technickou novinku pro úředníky. Ve skutečnosti ale podobná data rozhodují o velmi konkrétních věcech. O tom, jestli bude potřeba stavět novou školku, rozšiřovat stávající budovu nebo třeba spojovat menší zařízení, která už nebudou plně využitá.
Data místo improvizace
Demografické změny bývají v českém školství často vidět se zpožděním. Nové bytové projekty přivedou do čtvrti mladé rodiny, počet dětí rychle vzroste, ale kapacity školek zůstávají stejné. O pár let později se situace může otočit a některé budovy naopak zůstávají nevyužité.
Podle ministerstva má nová aplikace pomoci právě tomu, aby obce reagovaly dřív, než problém skutečně nastane. Vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz Václav Jelen upozorňuje, že veřejná správa potřebuje plánovat na základě dat, nikoli odhadů.
To je změna, která je v českém školství stále výraznější. Ještě donedávna se kapacity často řešily až ve chvíli, kdy už byla situace akutní. Dnes se stát i samosprávy snaží víc pracovat s predikcemi a dlouhodobým plánováním.
Nejde přitom jen o budovy. Demografický vývoj ovlivňuje také počet učitelů, provozní náklady nebo rozpočty obcí. Pokud například menší obec ví, že jí během několika let výrazně ubude dětí, může včas řešit budoucí využití školní budovy nebo podobu předškolního vzdělávání.
Rozdíly mezi regiony jsou už dnes výrazné. Velká města a jejich okolí dál přitahují nové obyvatele díky pracovním příležitostem a nové výstavbě. Typickým příkladem jsou okraje Prahy nebo rychle rostoucí středočeské obce, kde tlak na školky trvá už několik let.
Naopak některé menší obce nebo odlehlejší regiony čelí dlouhodobému úbytku obyvatel. A právě školky bývají jedním z prvních míst, kde se demografické změny projeví velmi konkrétně. Prázdnější třídy totiž rychle ukazují, že se obec proměňuje.
Školky jako zrcadlo budoucnosti
Nová aplikace má pomoci především obcím, krajům a zřizovatelům škol. Nepřímo ale může ovlivnit i život rodičů. Pokud budou samosprávy schopné lépe odhadnout budoucí vývoj, mohou včas připravit nové kapacity nebo upravit organizaci provozu.
Téma přitom nekončí u mateřských škol. Stejný demografický vývoj bude v dalších letech postupně dopadat i na základní a střední školy. To, co dnes stát sleduje u školek, se tak brzy stane otázkou celého vzdělávacího systému.
Zdroj: MŠMT
