Nedávno byla v Česku zavedena povinná předškolní docházka pro pětileté děti, což výrazně ovlivnilo strukturu a obsah mateřských škol. S narůstajícím počtem odkladů školní docházky se však nyní věnuje pozornost revizi Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV). Tato revize, řízená Národním pedagogickým institutem ČR, se soustředí na aktualizaci očekávaných výstupů dětí na konci mateřské školy a zdůrazňuje důležitost plynulého přechodu mezi předškolní a základní školou.

Dokument se zaměřuje na úpravu terminologie, odstranění duplicit a zjednodušení formulací, přičemž samotný rámec RVP PV zůstává podstatně nezměněn. Nicméně, zdůrazňuje se v něm individualizace vzdělávání a plynulý přechod mezi mateřskou a základní školou. Rozdělení Rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro základní vzdělávání do čtyř částí nabízí poutavý pohled na obecné charakteristiky, které formují vztah mezi státním kurikulem a tím, co se učí ve školách, základními dovednostmi, klíčovými kompetencemi a vzdělávacími oblastmi.

„Je důležité, aby se s předškolním kurikulem seznámili nejen pedagogové a pedagožky v mateřských školách, ale i učitelé na prvním stupni základní školy. Získají tak představu o tom, co děti na konci předškolního vzdělávání a na začátku školní docházky dokáží, jakým způsobem se nimi v mateřských školách pracuje a co od nich mohou očekávat,” vysvětluje potřebu propojení obou stupňů analytička EDUinu Kateřina Lánská.

Osm klíčových kompetencí

V této nové verzi kurikula se objevuje osm klíčových kompetencí, což odpovídá počtu klíčových dovedností ve školním vzdělávání, i když jsou v mnoha ohledech odlišné. Mezi ně patří schopnost porozumět kultuře, schopnost učit se nebo dovednost řešit problémy. Mezi základní dovednosti patří schopnost číst a počítat, vzdělávací oblasti zůstávají v podstatě stejné. Vymezení těchto čtyř okruhů má klíčový význam z několika důvodů. Zaprvé poskytuje základ pro vzdělávací strategie a stanovuje obsah vzdělávání.

Dále slouží jako základní spojnice pro další vzdělávání na vyšších úrovních. Tyto okruhy jsou zvláště důležité pro přechod na základní školu. První rok ve škole může být pro některé děti náročný, a proto je minimalizace změn klíčová pro to, aby se děti postupně přizpůsobily novému prostředí a výukovému stylu. Tím, že se změny omezí na minimum, mají děti větší šanci se úspěšně adaptovat. To zahrnuje snazší přijímání nových povinností spojených s první třídou, jako je například pravidelný režim během klasické pětačtyřicetiminutové vyučovací hodiny.

„Aktualizace předškolního kurikula, tak jak ji navrhuje NPI, je velmi zdařilá, dokument je přehledný, jednoduchý a srozumitelný. Je z něj také znát, že na cílech předškolního vzdělávání panuje shoda, teď bude třeba napřít energii do toho, aby se to skutečně propsalo i do školní praxe,” komentuje dokument Lánská.

Rodiče často žádají odklad školní docházky pro své děti s argumentem obav z přechodu na základní školu a touhou nechat své potomky ve školce déle, aby si "užili dětství" a předešli možnému neúspěchu ve škole. Pedagogicko-psychologické poradny doporučují odklad, avšak tyto doporučení nejsou koordinované, což vede k opakovaným návštěvám rodičů v různých poradnách. Ministerstvo proto připravilo čtyři varianty, jak snížit vysoký počet žádostí o odklad školní docházky.

^{Zdroj: EDUin}