Téma, o kterém se mluví desítky let - přesun brněnského nádraží. Otázka, zda ano či ne, se stala jablkem sváru mezi dvěma nesmiřitelnými tábory. Nakonec vyhrála varianta přesunu hlavního brněnského uzlu asi o 800 metrů směrem k řece Svratce. Pojďme si společně shrnout výhody, které nové nádraží městu přinese a také důvody, které vedení města k tomuto kroku vedly.

Současné brněnské hlavní nádraží je společně se stanicí v jihomoravské Břeclavi nejstarším nádražím v českých zemích. Ačkoli se jedná o vstupní bránu do druhého největšího města České republiky, jeho vzhled ani okolí tomuto faktu nenapovídá.

Spojení s navazujícím historickým jádrem města a sousedící tramvajovou zastávkou existuje v podstatě pouze v podobě podchodu, jenž je nechvalně proslulý celkovým neutěšeným stavem. Z toho důvodu mnoho lidí raději volí nebezpečnější zkratku vedoucí přes vozovku a zábradlí, které tvoří ne zcela úplně pochopitelnou bariéru.

Velkým problémem je však kapacita samotného nádraží, která již neodpovídá požadavkům dnešní doby a není připravena na budoucí napojení moravské metropole na síť vysokorychlostní železnice.

Za posledních sto let se v podstatě v každém územním plánu objevovala varianta přesunu nádraží směrem k řece. Tato varianta nakonec vyhrála v debatě o budoucnosti brněnské hlavní stanice. Hlavní výhodou je fakt, že nové nádraží bude vystavěno v podstatě na zelené louce. Stavba tedy nebude omezena limity stávající městské zástavby a nebude v budoucnu docházet k takovým omezením provozu v centru města.

Oproti původně plánované variantě přesunu nádraží pod Petrov dojde k jeho výstavbě o deset let dříve. Nádraží bude umístěno ve výšce sedm metrů nad úrovní okolního terénu, a bude tedy velice snadno překonatelné. Současné umístění dopravního uzlu vytváří v centru Brna spíše bariéru.

Vítězem architektonické soutěže se stal návrh nizozemského studia Benthem Crouwel Architects, jenž má s navrhováním stanic bohaté zkušenosti. Architekti stojí za návrhy nádraží v Amsterdamu, Rotterdamu či Utrechtu. Hlavní výhodou jejich návrhu je jeho soulad s okolím a ekonomická proveditelnost. Moderní vzhled nového nádraží také odpovídá významu města Brna.

V okolí nového nádraží v budoucnu vznikne zcela nová čtvrť s názvem Trnitá, která nabídne bydlení pro deset až patnáct tisíc lidí. Její součástí budou také obchody, kavárny, parky či kancelářské prostory. V rámci nové čtvrti vznikne také široký bulvár, jenž se bude podobat Václavskému náměstí a bude spojnicí mezi nádražím a historickým centrem města.

Pokud vše dobře půjde, mohli bychom se dočkat zahájení výstavby v roce 2028. První vlaky by pak do nové stanice měly vyjet o šest let později, tedy v roce 2034.

Zdroj fotografie: KAM Brno