Čerstvě zvolení krajští radní pro školství, převážně z hnutí ANO, odmítají navyšovat kapacity gymnázií a lyceí. Přitom právě po těchto místech volají nejen rodiče a odborníci, ale i samotné ministerstvo školství. Radní však tvrdí, že prioritu mají odborné školy a potřeby trhu práce.

Po krajských volbách se na řadě míst změnilo složení vedení, což přineslo nové strategie ve školské politice. Namísto posilování všeobecného vzdělávání, o které je obrovský zájem, se však některé kraje rozhodly zaměřit na podporu učebních a technických oborů. Tento přístup přitom mnohde naráží na odpor.

Například náměstkyně hejtmana Královéhradeckého kraje Jana Berkovcová (ANO) uvedla, že nabídka vzdělání nemůže kopírovat pouze poptávku rodičů a žáků. „Zaměstnavatelé požadují odborníky, ne všeobecně vzdělané absolventy gymnázií,“ říká a odmítá, že by se měla kapacita gymnázií zvyšovat. K podobnému postoji se přiklání i další radní, například Vladimír Kroc z Plzeňského kraje, který tvrdí, že gymnázia nepřipravují studenty na konkrétní pracovní uplatnění.

V Jihočeském kraji zase nový radní David Štojdl (ODS) zdůrazňuje, že je třeba hledět na potřeby trhu práce i demografický vývoj. Na přímý rozhovor nereagoval, stejně jako mnozí další. Odpovědi na otázky zaslané redakcí Deníku Referendum tak často zůstávají vágní.

Přetlak na gymnáziích, nízká vzdělanost a slabá ekonomika

Ministerstvo školství a odborníci dlouhodobě upozorňují, že ignorování zájmu o všeobecné obory může mít negativní dopady. V mnoha krajích letos desítky dětí s dobrými výsledky přijímacího řízení skončily bez místa na gymnáziu. Přetlak je přitom největší ve větších městech a znevýhodněných regionech.

„Potřebujeme, aby mladí odcházeli na vysoké školy a pak se vraceli zpět. Bez toho tyto oblasti zůstanou v začarovaném kruhu nízké vzdělanosti a slabé ekonomiky,“ upozorňuje jeden z expertů na vzdělávací politiku.

Odborníci navíc poukazují na dlouholetou spolupráci mezi průmyslovými svazy a krajskými politiky. Právě tato vazba podle nich stojí za současnou krizí na gymnáziích. Kraje, které zřizují většinu středních škol, se totiž často rozhodují na základě přání místních podnikatelů, místo aby reagovaly na vzdělávací potřeby mladé generace.

Přestože ministerstvo školství vyzývalo k rozšiřování kapacit gymnázií, většina krajských radních zůstává vůči této myšlence skeptická. Někteří argumentují tím, že všeobecné obory nejsou dostatečně „užitečné“ pro současný pracovní trh. Jiní zase tvrdí, že naopak záleží na kvalitě, nikoliv kvantitě škol.

Zatímco rodiče a odborníci zoufale volají po změně, nové vedení krajů se drží své linie. Převis zájemců na gymnáziích pravděpodobně zůstane i v příštím roce. „Řešení je v nedohlednu, a tak bude stále více dětí končit tam, kam vlastně vůbec nechtěly,“ dodává jeden z rodičů, jehož dítě letos přijímací řízení na gymnázium neúspěšně absolvovalo.

Zdroj: Deník Referendum