V kavárně Velryba se koná výstava fotografa Jaromíra Čejky s názvem Země krví umytá. Odkazuje na vztah Ruska s Evropou, krev v názvu má být symbolem obětí válečných konfliktů.
Jaromír Čejka se narodil roku 1947 v Miroslavi. Studoval na institutu výtvarné fotografie v Brně, později FAMU, obor fotografie. Později působil na FAMU i jako pedagog. Po roce 1990 začíná spolupracovat s tiskem (Lidové noviny, Prostor, Respekt, ČTK,…). V současné době se podílí například na projektu Uměleckoprůmyslového muzea v Praze s názvem ,,Panelová sídliště v Praze‘‘.

Výstava Země krví umytá se snaží uchopit ožehavé politické téma příslušnosti Ruska k Evropě. Zajímavé je, že fotograf byl v roli pozorovatele, nikoliv kritika. Často bývá přínosnější nechat na divákovi, aby si našel pravdu sám, než se mu ji snažit násilně vnutit.
Snímky jsou přímým svědectvím o tom, jak probíhala okupace a jak na ni reagovali místní lidé. Objevují se na nich ruští vojáci, poničené tanky, civilisté a také typický český humor – jediná zbraň, kterou měli Češi po ruce.

Je velmi důležité, že se fotografie Čejkovi podařilo pořídit jako určitou symbolickou pojistku, abychom nezapomněli, co se u nás dělo. Zároveň je smutnou ironií, že fotografie jsou
v dnešní době aktuálnější, než bychom chtěli.

Snímky pořizoval tehdy jednadvacetiletý Čejka velmi kuriozním fotoaparátem. Meopta mikroma II je miniaturní fotoaparát na šestnáctimilimetrový film (tedy film dvakrát menší, než klasický kinofilm) a vejde se doslova do ruky. Fotograf ho tedy mohl mít stále při sobě a nosit ho všude s sebou, aniž by vzbuzoval nežádoucí pozornost. I tak se autor nevyhnul přímé konfrontaci s okupanty.

Fotografie na mě působí velmi silně, každá z nich má svoji specifickou náladu. Právě díky tomu přesně mapují atmosféru, která v Československu za doby okupace byla.

Výstava potrvá pouze do čtvrtka 28. dubna, proto návštěvu neodkládejte. Vstupné je zdarma.