„Ne všechno se člověk naučí ve škole. Někdy je na vině zanedbaná výuka, což je téma zvlášť silně rezonující v posledním roce, někdy žák zapomene, co se už naučil a někdy si pak chce rozšířit obzory o věci, které se v běžné škole neučí,“ říká Lenka Olivová, která se ve společnosti Scio stará o projekt Scio:Doučování, platformu, kde se potkávají lektoři a jejich studenti. Zda by se děti i o prázdninách měly učit, jak je podpořit v jejich pokusech naučit se něco nového a jak vybírat ideálního lektora k doučování dětí odpovídala v rozhovoru pro Prahu školskou.
Prázdniny jsou v plném proudu. Mají děti jen odpočívat, nebo by si i během prázdnin měly něco opakovat či dokonce rozšiřovat obzory?
Prázdniny by opravdu měly být v prvé řadě o bezstarostném odpočinku. Děti by měly nechat školu za hlavou, protože ani my dospělí si běžně nebereme na dovolenou svou práci. Na druhou stranu tak, jako se my dospělí těšíme, že se o dovolené budeme věnovat nějakému svému koníčku, na který jsme během roku neměli dostatek času či pojedeme někam za poznáním, tak i pro dítě může být léto ideální dobou, kdy se zdokonalí v něčem, co ho baví nebo dokonce začne s nějakou novou aktivitou. Nejednou se stává, že po prázdninovém pobytu v zahraničí dítě propadne neodolatelné touze ovládnout jazyk, kterému neporozumělo. A nemusí jít jen o všudypřítomnou angličtinu, španělštinu nebo němčinu, ale třeba o řečtinu či italštinu. Rodiče by se měli snažit takový zájem hned v zárodku podchytit, a ne dítě odradit slovy, k čemu ti taková řečtina bude.
Ale co když po takovém nadšení přijde stejně rychle vystřízlivění? To známe přeci i z toho, že dítě vyzkouší třeba pět sportů, učí se na několik hudebních nástrojů…
To ale neznamená, že si z takových „pokusů“ neodnese něco do života. Mnozí v dospělosti vzpomínají, co jim dal do života právě sport, kterému se v současnosti věnují už jen okrajově nebo jak je laskavý učitel nadchl pro nějakou věc, která je pak provází celý život. A taky při těch „pokusech“ nikdy nevíte, zda dítě v něčem nenajde opravdové zalíbení a neprojeví výjimečné nadání. Kromě sportu a hry na hudební nástroje to může být láska k jazykům, ke čtení a literatuře, k přírodě a přírodním vědám, zkrátka k čemukoliv.
Scio před prázdninami spustilo nový web Sciodoucovani.cz, který propojuje lektory se studenty. Proč zrovna před prázdninami? Souvisí to s tím, co jste říkala?
Ano, také. Právě zájem o cizí jazyky v létě stoupá. Druhá věc je, že po nestandardním covidovém školním roce je tady ze strany rodičů a celé společnosti poptávka k tomu, aby děti dohnaly některé výpadky ve vzdělávání. Tím nemyslím, že by zrovna o prázdninách rodiče měli shánět někoho, kdo jejich dítě doučí fyziku nebo biologii, i když je pravda, že zájem o různé i státem podporované doučovací tábory byl enormní. Na druhou stranu očekáváme, že s koncem prázdnin se mnozí rodiče opravdu začnou zamýšlet nad tím, jak svému dítěti pomoci doplnit nebo oprášit některé školní znalosti, kterých se mu v uplynulém roce nedostalo v dostatečné míře.
Jak Sciodoučování funguje?
Je to vlastně jednoduché „tržiště“, kdy na jedné straně stojí lektoři a na druhé studenti. Zájemci o lektorování se zaregistrují, vytvoří si svůj profil a studenti si pak jednoduše hledají lektora jak podle toho, co vyučuje, tak podle osobnostního profilu, který jim nejvíce sedne. Domluva mezi oběma pak probíhá napřímo, přitom vše je online, včetně samotné výuky. V nabídce jsou lektoři na výuku a doučování jazyků, tradičních předmětů jako je čeština, matematika, fyzika apod., ale také rozvoj tzv. měkkých dovedností jako je „efektivní učení, „zdravý životní styl” atd. Každopádně se databáze lektorů a jejich nabídka bude dále rozšiřovat. Jsme na začátku...
V čem se liší Sciodoučování od jiných nabídek na výuku?
Třeba právě zmíněným osobnostním profilem. S každým lektorem si můžete přečíst rozhovor, zjistit, jaký má přístup k výuce či jaké má koníčky a zda si s ním budete rozumět i mimo samotnou výuku. Navíc studenti mohou své lektory hodnotit, takže i když s lektorem ještě nemáte žádnou zkušenost, vidíte, jak jej vnímají ostatní studenti. V neposlední řadě velká část lektorů využívá naši Scio akreditaci, čímž garantujeme jejich vysokou kvalitu.
Je vůbec nutné v dnešní době, kdy na internetu každý najde nekonečně mnoho informací, rad, kurzů, návodů i speciálních vzdělávacích stránek, využívat pro své vzdělávání a zdokonalování lektora?
Možná právě proto, že možností je skutečně spousta, představuje živý průvodce nezbytného pomocníka v cestě za vzděláním. Internetová informační džungle je stejná, jako ta opravdová džungle – bez průvodce nevíte, kam jít a snadno se v ní ztratíte. Bez samostudia samozřejmě vzdělávání nefunguje, ale zároveň potřebujete někoho, kdo vám dá zpětnou vazbu a usměrní vaše snažení. A právě lektor dobře vidí, jaké děláte pokroky, co vám jde a kde naopak chybujete. Sportovec taky potřebuje svého trenéra, jinak nedělá pokroky.
Podle čeho by si měl vlastně student vybírat někoho, kdo ho bude učit?
Na prvním místě je znalost konkrétního předmětu, přičemž třeba ten, kdo doučuje matematiku základní školy, nemusí být zákonitě dobrý v doučování středoškolské matematiky, a naopak. Pak samozřejmě podobně jako v jiných oblastech i při výběru lektora je dobré zjistit reference. A teď nemluvím o hodnocení zakomponovaném v aplikaci Sciodoučování. Obecně lze v tomto směru říct, že Google je mocný pomocník. Rozhodně bych ale nepodceňovala ani osobnostní stránku lektora. Lektor, který se z pohledu rodiče může zdát jako vhodná volba, nemusí být vždy dobrou volbou očima dítěte. To může třeba místo přísného učitele s obrovskými znalostmi preferovat teprve vysokoškolského studenta, který mu bude blíže věkem i celkovou empatií.
Jak vidíte nadcházející školní rok z pohledu mimoškolní výuky, tedy i doučování?
Zcela určitě se projeví důsledky dlouhého uzavření škol a tedy snaha dohnat a zahladit některé mezery ve vzdělání. Problémy samozřejmě nebudou celoplošné a budou vždy závislé na tom, jak si která škola i žák a jeho rodiče vedli v čase distanční výuky. Část rodičů dosud plně spoléhající na oficiální vzdělávací systém bude chtít převzít zodpovědnost za vzdělání svých dětí do vlastních rukou, což pravděpodobně zvedne vlnu zájmu o mimoškolní vzdělávání a tedy i o různé formy doučování.