Vláda bude muset výrazně navýšit finanční prostředky, pokud hodlá naplnit cíl svého programového prohlášení a dosáhnout investic do vzdělávání na úrovni průměru zemí OECD v poměru k HDP. Podle studie institutu IDEA při CERGE-EI by měly výdaje na školství v příštím roce vzrůst alespoň o 37 miliard korun oproti schváleným výhledům.

Jinak ani učitelé nebudou mít reálné platy na úrovni, která by budila o profesi zájem. „Jak rychle jsme se dostali ze dna mezinárodního srovnání výdajů na školství i na platy učitelů v roce 2021, tak úplně stejným tempem padáme dolů,“ uvedl jeden z autorů studie a šéf institutu IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. „To je přesně ta nejistota, kterou bychom nechtěli mít, protože působí proti zájmu o učitelskou profesi,“ dodal Münich, který je také poradcem ministra školství Mikuláše Beka /STAN/.

Před třemi lety dosáhl podíl veřejných výdajů na školství na HDP v ČR historického vrcholu 4,7 procenta, čímž se Česko přiblížilo průměru zemí EU, který tehdy činil 4,8 procenta. Podobně tomu bylo při porovnání ČR s průměrem zemí OECD. Při současném tempu růstu HDP a výdajů na školství, s přihlédnutím k ekonomické predikci ministerstva financí a střednědobým výhledům vývoje státního rozpočtu na roky 2025 a 2026, očekávají autoři studie pokles výdajů na školství na letošních 4,3 procenta HDP. Na této úrovni byl školský rozpočet naposledy před osmi lety, kdy patřil k nejnižším v zemích sedmadvacítky. V dalších letech by podíl klesal dále na 4,1 a 3,9 procenta.

Pokles reálných mezd

Tento přístup povede i k poklesu reálných mezd učitelů. Přestože je cílem, aby platy učitelů dosahovaly 130 procent průměrné mzdy, nejblíže této metě byly v roce 2021, kdy činily 125 procent průměrné mzdy, ale poté opět klesaly. Podle studie budou platy učitelů v roce 2024 činit zřejmě 113 procent, v roce 2025 to bude 111 procent a v roce 2026 klesnou na 110 procent.

Ministr Bek zatím neuvedl přesnou částku, o kterou hodlá usilovat při vyjednávání o rozpočtu na příští rok. Podle mediálních spekulací chce požadovat o 30 až 40 miliard navíc. Není však jasné, zda výchozím bodem je aktuální rozpočet pro školství, nebo oficiální výhled ministerstva financí pro rok 2025, který je o několik miliard nižší než ten letošní. Výhled ministerstva financí navíc zamrazuje rozpočet pro školství na stejné úrovni i pro rok 2026. Podle propočtů expertů by však tou dobou bylo zapotřebí až 49 miliard korun.

Původně se mělo škrtat, pak přišlo navýšení

Ministerstvo financí původně navrhovalo pro letošek škrt ve školství ve výši 30 miliard korun. Po tahanicích, které trvaly od léta do konce roku, a dokonce i po schválení rozpočtu, se rozpočet pro školství navýšil oproti předchozímu roku o asi 12 miliard korun. Bek často vládu hájil tím, že peněz do škol přibylo, ale takový argument Münich odmítá.

„Roste všechno, máme za sebou obrovskou inflační vlnu, kterou jsme v posledních minimálně 25 letech nezažili. A hovořit o tom, že něco roste, je hovoření o ničem, protože musíme brát v potaz tu inflační vlnu i tempo růstu nominálních mezd a nominálního HDP. Jinak nedává jakákoli debata smysl,“ uvedl Münich s tím, že zájem o učitelskou profesi úzce souvisí s jistotou či nejistotou dlouhodobého vývoje. "Určitě by už letos nemělo dojít k tomu, že poběží horké debaty půl roku o tom, jestli to bude dál klesat, nebo jestli to bude růst. Protože to je přesně to, co ty lidi odradí,“ dodal.

^{Zdroj: https://idea.cerge-ei.cz/}