V září a říjnu vypustí téměř padesát základních a středních škol a gymnázií z celé České republiky vlastní stratosférické balóny. Umožní jim to projekt Dotkni se vesmíru, který se zaměřuje na podporu polytechnického vzdělávání. Balóny budou žáci s učiteli vypouštět v září a říjnu z Prahy v několikahodinových intervalech dvakrát denně. Jde o projekt startupu STEAM Academy, který na školách rozvíjí výuku vědy, technologií, matematiky a umění. O Dotkni se vesmíru jsme si v rozhovoru pro Prahu školskou povídali s autorem projektu, učitelem Rostislavem Konopou.

Co je cílem projektu?

Chceme změnit přístup dětí k polytechnické výuce. Aby měly pocit, že to není učení a těšily se na bádání a experimenty. My nemůžeme zaručit školám, že jejich let 100% vyjde, protože ta vzdálenost je ohromná a při testovacích letech jsme naměřili vnější teplotu i -67 ˚C. Jde ale o to, že děti mohou sdílet zkušenosti a omyly mezi sebou, a tím se učí na věci, která je zcela konkrétní. Bylo by skvělé, kdyby tento vzdělávací projekt podnítil ve školách zájem o studium vesmíru a třeba by na něj v budoucnu vzpomínal český astronaut.

Proč zrovna stratosférické balóny?

Stratosférické balóny létají zpravidla od 18 až 37 km nad Zemí. Jeden balón dosáhl v roce 2002 výšky 53 km a v současné době se připravují projekty, které počítají s tím, že by stratosférickými balóny létali vesmírní turisté, kteří by mnohem levněji mohli shlédnout Zemi z výšky, aniž by museli spát na vesmírné stanici ISS. Tento projekt jsme zvolili proto, že je pro děti přitažlivý zejména fantasticky i vědecky.

Takže tak i vznikl název projektu?

Celé to vzniklo uprostřed pandemie, kdy jsem založil Steam Academy. Chtěl jsem založit startup, který bude rozvíjet vzdělávací koncept STEAM - Science, Technology, Engineering, Mathematics and Arts.

Mým cílem bylo vytvářet projekty, které by si mohly dovolit všechny školy bez ohledu na to, zda mají v týmu učitele, který je technicky zdatný, nebo není. Obecně jsou učitelé, kteří mají aprobaci matematika a přírodní vědy, strašně nedostatkovým zbožím a bude to ještě horší. Takže moje představa byla dělat věci hravě a zábavně, aby studenti neměli pocit, že to je na známky. Ale hlavně, aby si mohli vyzkoušet překročit plynule z matematiky do fyziky a přírodních věd napříč kurikulem. Čistě vzato jde o projektovou výuku. Nad učivem mají studenti kriticky uvažovat, provádět experimenty a vyzkoušet si v projektu různé role. Název projektu vznikl mezi řečí, když jsme se s vývojářem Michalem Rybkou bavili o hlavním smyslu projektu a on utrousil, že by se děti mohly skrze náš projekt “dotknout vesmíru.” A já věděl, že to bude ono, i když oficiálně uznávaná hranice vesmíru je výška kolem 100 km.

Můžete popsat, jak projekt funguje?

Když jsem uvažoval nad tím, jak upoutat na STEAM vzdělávání pozornost, napadlo mě vytvořit stratosférický balón, který by si děti mohly sestavit a vypustit. Je to věc poměrně drahá na to, aby si ji škola udělala sama, investovala do ní peníze a čas a měla úspěšnou šanci, že se to povede. Projekt byl navržen jako stavebnice s návody a dostupnými výkresy jako open source, aby lidé mohli projekt dále rozvíjet. Modulárně je balón vytvořený tak, aby šel technicky upravit, programovat, doplnit o různé detektory, čidla, podle toho, jak je tým zdatný. Týmy mohou balón jen sestavit a vypustit., ale zhruba polovina z nich jej chce modifikovat.

Kolik vlastně stratosférický balón stojí?

Školu v našem projektu vyjde na 29 tisíc korun, což je cena za osmiměsíční pilotní projekt  s metodickou a technickou podporou se závěrečnou konferencí 11.-12.12. 2021 v pražském planetáriu. Již nyní víme, že se nám zdaleka nezaplatí všechny náklady. Za tuto cenu by to škola nikdy nezrealizovala. Navíc váha našeho balónu je na desetině váhy obvyklého amatérského stratosférického balónu. V kosmonautice je nejdražší vývoj a dostat balón nahoru. Neplníme ho vodíkem, ale héliem, které je výrazně dražší než vodík. Bohužel, k jeho použití jsme nedostali povolení Ústavu civilního letectví. Každý let balónu jsme pojistili na milion euro, představte si, že balónů poletí na podzim minimálně 45! Připočtěte k tomu potřebná razítka legislativy a organizaci, kterou tvoří zejména dobrovolníci. Dalo by se říct, že 40 procent ceny projektu stojí dostat balón vůbec nahoru.

Z čeho je projekt financován?

Projekt financuje STEAM Academy, ale nikdy bychom jej nezrealizovali bez materiální podpory firem, nadací a jednotlivců, které ojedinělý vzdělávací projekt nadchnul.

Rozhodl jsem se do toho vložit své peníze jako investici s tím, že projekt bude neziskový, ale neměl by být ztrátový. Mým cílem bylo upozornit na možnost využívání STEAM vzdělávání u nás a nejde jen o kosmonautiku, ale zábavnou vědeckou výuku. Podobných nápadů a projektů máme naplánováno několik a koncepci podpory vědy a techniky ve školách vnímáme jako systémovou ne jako výkřik do tmy. Počítali jsme s tím, že nás podpoří nějaké vzdělávací nadace a že se nám podaří získat potřebné peníze na nákladný vývoj, ale tím, jak jsme spadli do nejhoršího bodu v pandemii, zákazu vycházení a firmy začaly šetřit, měli jsme strach, zda dokážeme vůbec peníze sehnat.

Jak jste v takové chvíli postupovali?

Uspořádali jsme crowdfundingovou sbírku a doufali jsme, že nás podpoří veřejnost., což se částečně podařilo. Obrovskou radost jsme měli z velké finanční podpory Nadace Karla Janečka, jenž si koupil první prototyp balónu, který je de facto nefunkční. Projekt zároveň přitahuje stále větší pozornost, zájem vzbuzuje i v zahraničí.

Kolik za prototyp pan Janeček zaplatil?

Zaplatil za něj 121.121 korun, což je částka, kterou jsme tam dali víceméně jako recesi.  Doufáme, že se s námi zúčastní nějakého vypouštění a vyhledávání balónů na podzim osobně.

Celkově nám dárci věnovali ve sbírce na projekt 203.000 korun, které se musí ještě ze zákona zdanit, což je zhruba třetina peněz, které bychom potřebovali ještě vybrat.

Kdo s vámi na projektu pracuje?

Já jsem vystudovaný češtinář, který se zajímá o popularizaci vědy. O projektu balónu jsem uvažoval dlouho a hledal jsem někoho, kdo by byl vesmírný snílek jako já a navíc velmi technicky zdatný. Pak jsem potkal Michala Rybku, který je pro mě něco jako český Elon Musk, ačkoli on se v týmu pokládá za mírného pesimistu. Vede radiokroužek OK1RAJ ve skautském středisku, v němž jsem jako kluk chodil do legendárního oddílu Jaroslava Foglara - Pražská Dvojka. Prostě karma! Nejenže ho to nadchlo, ale jako člověk je neuvěřitelně čestný a přímý. Navíc nad věcmi přemýšlí ekonomicky a ekologicky, takže payload balónu je možné přeprogramovat po návratu ze stratosféry jako meteorologickou stanici nebo jej využít opakovaně. Technicky projekt vymýšleli Ondřej Kučera, Ondřej Koloničný, Petr Kospach, Jan Horák, o sociální sítě se stará Michaela Horáková, s pedagogickou částí nám pomáhá Šárka Eisová a výtvarnice Lenka Piechová, která převzala grafický vizuál po Johaně Klementové, která vymyslela logo projektu a další lidé, jako je třeba Jan Spratek z pražského planetária, které poskytlo azyl naší konferenci. Další dobrovolníky, nadšence a spolupracovníky bychom jenom uvítali.

Koho chcete projektem ještě oslovit?

Jsme klasický startup, takže oslovujeme trpělivě různé vzdělávací nadace, instituce a firmy, kterým záleží na změně přístupu výuky matematických a přírodních věd. Spolupracujeme například s Ústavem jaderné fyziky Akademie věd ČR či Ústavem fyziky atmosféry, který nám umožnil umístit naši automatizovanou přijímací stanici sledující balóny na observatoři Milešovka. Podporuje nás CzechInvest, fandí nám Učitelská platforma a Laborky.cz. Firma Omnipol nám věnovala spolehlivé meteorologické balóny, Zásilkovna nám pomohla vše bezpečně rozvést do škol, finančně nás podpořil cenou hélia Linde Gas a.s., s 3D tiskem nám poskytl podporu Fillamentum a Vytisknu a významný finanční dar nám věnoval Josef Průša. Skrze Mapotic budou školy sledovat trasu balónů, ceny pro žáky slíbilo nakladatelství Argo a Foto Škoda a další firmy. Nejdůležitějšími partnery jsou Hvězdárna a planetárium hl. města Prahy a Český hydrometeorologický ústav. Topic PR nám pomáhá s propagaci a tiskovými zprávami. Hledáme finanční podporu firem, které by nám zaplatily pohonné hmoty při sledování balónů. Zásadního generálního partnera, který by projekt finančně podpořil, stále hledáme.

Když se škola do projektu zapojí, jak dlouho se může účastnit?

Projekt začal symbolicky na Den učitelů, 28. března, a bude trvat do 11. až 12. prosince 2021, kdy bude slavnostní vyhlášení v pražském planetáriu za účasti vzácných hostů. Děti mají v rámci projektu několik povinností, například sepsat pět výukových pracovních listů, které vyrábějí pro učitele, vést svůj deník projektu, vytvořit časosběrné video, sestavit si antény a přijímací stanici, programovat či upravit svůj payload, nebo třeba oslovit osobním dopisem některého z evropských astronautů Evropské kosmické agentury.

Kolik se přihlásilo škol?

Přihlásilo se jich několik desítek. Zájem byl tak velký, až jsme museli přihlášky stopnout. Jsme malý tým a nemáme takovou kapacitu, děláme to ve volném čase. Zájem škol nás překvapil, dva měsíce před začátkem projektu jsme měli plno. Počet základních a středních škol, které budou vypouštět balóny, jsme museli zastavit na konečné číslo 45, přestože jich původně mělo být symbolicky 42. Jednu školu máme z východního Slovenska. Tři školy navíc jsou tzv. “Lovci balónů”, nevypouštějí balón, ale pomáhají je ostatním poslouchat a trasovat. V projektu je zapojeno více než 800 studentů. Balóny budeme vypouštět během září a října dvakrát denně. Bude je moci poslouchat každý radioamatér nebo někdo, kdo si od nás pořídil přijímací stanici. Ostatní je budou moci sledovat skrze Mapotic nebo na Android aplikaci Dotkni se vesmíru, kterou vyvinula firma Medoro. Počet lidí, kteří s námi budou balóny sledovat na podzim, odhadujeme na téměř dva miliony. Předpokládáme, že balón bude možné radiově poslouchat z většiny míst v Evropě stovky kilometrů daleko.

Co bude kromě kamery součástí vybavení balónu?

Tzv. payload balónu obsahuje detektor tlaku, vlhkosti, teploty, GPS lokátor. Žáci mohou do balónu cokoli přidat, přestavět, aniž by narušili vnější obal a překročili maximální váhu 300 gramů. Do balónu mohou vložit i nějakou drobnost. My jsme v rámci testovacích letů vynesli vzhůru do oblak arch poštovních známek s Krtečkem a raketou, nasbírané čtyřlístky nebo “vesmírnou sušenku”.

Více o projektu: www.dotknisevesmiru.cz