Segregace ve školství je problém, který se nedaří vymýtit. Víc než 130 základních škol v Česku je považováno za segregované, v desítkách z nich tvoří romské děti většinu. Odpovědnost za změnu leží především na bedrech obcí a krajů, které ale potřebují silnější podporu od státu. Ten sice spolupráci v posledních letech posílil, ale systémová opatření stále chybí.
Segregované školy nejsou ojedinělý problém, najdeme je téměř v každém kraji. Přestože se o desegregaci začalo více mluvit a stát navázal spolupráci s obcemi, změna zatím nepřichází v dostatečné míře. Romské děti tak nadále často vyrůstají ve školách, kde tvoří většinu, a jejich šance na kvalitní vzdělání i lepší budoucnost zůstávají omezené.
Podle odhadů v Česku funguje více než 130 segregovaných základních škol, z toho v 78 z nich převládají právě romské děti. Ačkoliv se situace už léta příliš nemění, jasně se ví, co by mohlo pomoci. Důraz na inkluzi a zajištění rovného přístupu ke vzdělání pro všechny děti. Klíčovou roli přitom hrají obce a kraje. Jako zřizovatelé škol určují spádové obvody, hodnotí práci ředitelů a dohlížejí na kapacity. Ale měly by toho zvládat víc. Nejen ve třídách, ale i mimo školní lavice, ve spolupráci se sociálními službami, při podpoře rodin i při cíleném rozdělování dětí do různých škol.
Jenže samosprávy na to často nemají dostatek nástrojů ani podpory. A právě tady má přijít ke slovu stát. Ministerstva i Česká školní inspekce začínají spolupracovat s jednotlivými obcemi, ale pořád to není systémové. Chybí jasné strategie, stabilní financování ze státní i evropské úrovně, větší pravomoci pro školní inspekci i důslednější práce s daty. Nezbytná je také proměna přípravy učitelů a ředitelů, aby byli připraveni pracovat s různorodými třídami a vést školy k otevřenosti a kvalitě.
Na změně přitom záleží víc než se může zdát. Odstranění segregace má pozitivní dopady nejen na děti samotné, ale i na celou společnost. Když více dětí znevýhodněných podmínek úspěšně dokončí základní a střední školu, státu i obcím to přinese desítky až stovky milionů korun. K tomu méně sociálního napětí, víc kvalifikovaných lidí na trhu práce a silnější ekonomiku. A v neposlední řadě segregace je v rozporu se zákonem i rozhodnutími soudů.