Společnost GTS Alive uskutečnila v průběhu června průzkum mezi pěti sty ředitely českých základních a středních škol. Ze šetření vyplynulo, že tři čtvrtiny z nich odmítají rušení devátých tříd základních škol. Každý druhý ředitel se dokonce nechal slyšet, že má na věc "velmi negativní" názor.

Rušení devátých tříd nebylo jedinou oblastí, ke které se ředitelé v rámci průzkumu vyjadřovali. „Ředitelé se v průzkumu také vyjadřovali ke spolupráci se zřizovatelem, tedy s obcí či krajem. Čtyři pětiny ji hodnotily pozitivně, zde tedy problém není. Zato ředitelům vadí časté změny na ministerstvu školství a to, že každý ministr přijde s novými vizemi, odlišnými od jeho předchůdce. Než tedy stihnou pedagogický sbor namotivovat pro určitou koncepci, už je zase vše jinak,“ řekl ředitel GTS Alive Radek Schich.

Inkluze, přijímací zkoušky a Strategie 2030+

Někteří z ředitelů také nesouhlasí se současnou podobou inkluze. Tři čtvrtiny z nich ji vidí spíše negativně nebo negativně. Pozitivně se k současné podobě inkluze staví pouze každý desátý ředitel.

Jednotné přijímací zkoušky na střední školy hodnotí po obsahové stránce pozitivně většina ředitelů základních a středních škol. Situace je však odlišná u její procesně-organizační podoby, kterou hodnotí většina ředitelů negativně.

Ředitelé se také vyjadřovali k obsahu a cílům Strategie 2030+, která je dle MŠMT klíčovým dokumentem pro rozvoj české vzdělávací soustavy. Většina ředitelů k tomuto dokumentu zaujímá neutrální postoj, relativně vyrovnaný je počet ředitelů, kteří zaujímají pozitivní a negativní stanovisko. Tzv. "střední článek podpory", jehož cílem je pomoci snížit nepedagogickou a administrativní zátěž, hodnotí většina ředitelů pozitivně.

Škola jako inspirace pro ostatní

V rámci průzkumu mohli ředitelé uvést, jakým způsobem jejich škola pozitivně vybočuje a v čem by se mohla stát inspirací pro ostatní. Většina odpovědí obsahovala vyzdvižení dobré atmosféry a vztahů na jednotlivých školách. Dále se v odpovědích objevoval individuální přístup k žákům, aktivita v získávání dotací a přípravě projektů, nulová šikana či bohatá mimoškolní činnost.

Ředitelé venkovských malotřídek většinou uváděli rodinné prostředí svých škol, díky čemuž na školách panuje užší kontakt s žáky i rodiči. Školy také pořádají společné akce s obcí a vyznačují se celkovou větší otevřeností.

Nadstandardní aktivity 

Mnoho ředitelů škol také pořádá nadstandardní aktivity, které přispívají k atraktivitě školy a jejímu dobrému klimatu. Patří mezi ně kupř. imatrikulace, loučení deváťáků, jarmarky, přespávání ve škole, zaměření na wellbeing žáků i učitelů či cvičení s prvky tajči a jógy na rozvoj grafomotoriky.

Jiné školy se rozhodly vydat jinou cestou a např. zrušily školní zvonění nebo uplatnily koncept svobodné demokratické školy, kladou důraz na vztahy a konstruktivní řešení konfliktů. Jinde zase zakázali používání telefonů v prostorách školy, změnili koncept fungování školní jídelny, kterou jim provozuje soukromník či umožnili vznik školního kinosálu. Jedna ze škol dokonce zavedla kombinovanou výuku, v rámci které se vyučuje pouze čtyři dny v týdnu a jeden den probíhá samostudium.

Do průzkumu se zapojilo 500 ředitelů škol ze všech 14 krajů, 60 % odpovědí pocházelo od ředitelů základních škol, zbytek tvoří gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště. Průzkum uskutečnila společnost GTS Alive, která vydává a spravuje studentské a učitelské průkazy ISIC a ITIC.

Zdroj: GTS Alive