Duševní zdraví českých středoškoláků se dlouhodobě zhoršuje. Vyplývá to z průzkumu, který mezi školními psychology vypracovala společnost GTS Alive, která vydává studentské a učitelské průkazy ISIC a ITIC.

"Z průzkumu (...) vyplynuly alarmující systémové problémy spojené s fungováním školních psychologů v Česku. Přes rostoucí psychické potíže studentů si řada škol může dovolit psychologa jen na částečný úvazek, což na větších školách zdaleka nestačí. Někde pak školní psychologové chybí zcela," říká k nedostatku školních psychologů ředitel GTS Alive Radek Schich.

Psychologové podle průzkumu nejčastěji řeší úzkosti, sebepoškozování, problémy v rodině či panické ataky. Mezi další problémy patří nízké sebevědomí, depresivní stavy či myšlenky na sebevraždu. Na duševním zdraví se podle autorů podepsala hlavně epidemie covidu a s ní spojená opatření, která vedla k akceleraci problémů. Tento stav trvá dodnes.

Podle Schicha chybí systémové financování, školní psychologové jsou často placeni jen díky evropským projektům, mají nejistou budoucnost a menší mzdu než učitelé. "Ze strany ministerstva se plánuje řešení tohoto problému pro základní školy, ale na ty střední se zapomíná, přestože problémy jejich žáků jsou neméně závažné," dodává.

Oproti minulosti však studenti neberou návštěvu psychologa jako takové stigma. Většina psychologů uvedla, že minimálně jednou jejich konzultaci navštívilo mezi deseti až třiceti procenty žáků dané školy. Dlouhodobě k nim pak dochází pět až deset procent studentů. Většina školních psychologů kromě individuálních konzultací pracuje také s s jednotlivými kolektivy tříd.

Častější sebevražedné myšlenky

Autoři průzkumu také uvádějí, že na typické české střední škole se za poslední rok vyskytlo 11 až 20 studentů, kteří vedle psychologické potřebovali i psychiatrickou péči. U čtyř až šesti studentů se vyskytly sebevražedné myšlenky, často toto číslo činilo sedm až deset, někdy dokonce 11 až 20. Ani jeden z dotázaných psychologů neuvedl, že by se s sebevražednými myšlenkami vůbec nesetkal.

Školní psychologové také uvedli, že kvůli obecné nedostupnosti psychologické péče hrazené ze zdravotního pojištění museli tuto péči často suplovat. Zdaleka tak neřeší pouze problémy studentů spojené se školou, ale širokou škálu mimoškolních obtíží popsaných výše. Na psychologa se v Česku čeká tři až pět měsíců, někdy i déle.

Průzkum se uskutečnil v lednu 2024 a zúčastnilo se ho 41 psycholožek a psychologů.

^{Zdroj: TZ GTS Alive}