Dnes uplynulo přesně 54 let od chvíle, kdy student Filozofické fakulty UK Jan Palach odvážným způsobem upozornil na laxnost české veřejnosti vůči tehdejším poměrům. Palach svým činem protestoval proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a neochotě Čechů a Slováků se tehdejšímu režimu postavit.

Jan Palach vyrůstal ve středočeské obci Všetaty. Jeho matka byla vyučená švadlena, otec vedl cukrárnu, kterou v roce 1950 komunisté zavřeli. Pracoval tedy v podniku Mlýny a pekárny v Brandýse. V roce 1966 odmaturoval na střední všeobecně vzdělávací škole v Mělníku. O 2 roky později úspěšně složil přijímací zkoušky na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Přijat však nebyl, protože tehdejšímu režimu nevyhovoval jeho "živnostenský" původ. Svůj pokus zopakoval v roce 1968, kdy už jeho přijetí proběhlo úspěšně.

V létě 1968 odjel jako studentský předák na studentskou brigádu do tehdejšího SSSR, ze které se vrátil až několik dnů před invazí. Ve stejném roce se podíval i do západní části tehdy bipolárně rozděleného světa, a sice do Francie. Tam v té době probíhaly masivní studentské nepokoje, které Palacha v jeho životě silně ovlivnily. Po svém návratu se účastnil mnoha akcí namířených proti okupaci, mezi které patřila také studentská stávka. Žádný posun v tehdejší společnosti však neviděl, a tak začal uvažovat o mnohem radikálnějším kroku.

Pochodeň č. 1

Svůj čin provedl 16. ledna 1969 v horní části Václavského náměstí u budovy Národního muzea. Hořící běžel směrem k Washingotonově ulici, kde se o jeho uhašení pokusil jeden z pracovníků Dopravního podniku. Popálený Palach byl následně převezen na Kliniku popálenin do Legerovy ulice, kde po 3 dnech zemřel.

U jeho nemocničního lůžka s ním byl na magnetofonovou pásku natočen rozhovor, ve kterém popsal důvody, které ho k činu vedly. Na záznamu Palach zmiňoval hlavně pasivitu tehdejší společnosti. Mluvil také o nutnosti zákazu šíření deníku Zprávy, který vydávali sovětští okupanti.

Palachův pohřeb se stal společenskou demonstrací proti okupaci. Smuteční průvod z Karolina na dnešní Náměstí Jana Palacha čítal několik desítek tisíc lidí. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech, jeho ostatky byly však v roce 1973 zpopelněny a odvezeny do Všetat.

Palach nebyl jediný

Jan Palach nebyl jediným člověkem, který se k tak extrémnímu činu rozhodl. Již v září roku 1968 se v Polsku upálil Ryszard Siwiec. Jeho činu přihlíželo sto tisíc lidí, a to včetně špiček tamní komunistické strany. V listopadu stejného roku se také v Kyjevě na protest proti okupaci Československa upálil disident Vasil Makuch.