Už jste někdy slyšeli pojem „smart cities“? Moderní technologie mohou život ve velkých městech významným způsobem usnadnit. Chytrá řešení se již uplatňují napříč světem, významným průkopníkem ve středoevropském regionu je v tomto ohledu Vídeň. Jak si v implementaci chytrých řešení prostředí stojí Praha?

Svět se v posledních dekádách razantně mění. Nové trendy a globální změny představují pro evropská města zásadní výzvy. Zároveň s sebou přinášejí nové možnosti zvýšení jejich potenciálu. Jedním z produktů vývoje posledních let je koncept smart cities, jehož cílem je udržitelná kvalita života, konkurenceschopnost jednotlivých měst a jejich schopnost čelit novým výzvám pomocí moderních technologií.

Od roku 2014 se tento koncept významně uplatňuje v nedaleké Vídni, která se již mnohokrát umístila v čele žebříčku kvality života. Tehdy tamní zastupitelstvo schválilo rámcovou strategii s názvem Smart City Wien, ve které si vedení města stanovilo cíle rozvoje v této oblasti do roku 2050. Mezi oblasti, kterým se ve Vídni v rámci konceptu smart cities věnují, patří e-government, sociální inovace, veřejná wifi síť či energetika. Vídeňský projekt se v průběhu let ukázal jako velmi úspěšný, díky čemuž do rakouského hlavního města míří zástupci vládních i nevládních institucí hledat inspiraci pro uplatnění konceptu v jejich městech.

Po vzoru Vídně se začala do konceptu chytrého města pouštět také Praha. V Praze v současné době existuje projekt s názvem „Smart Prague“, jehož garantem je Magistrát hl. m. Prahy. Cílem projektu, jehož partnery jsou odborníci ze soukromého, veřejného i akademického sektoru, je uplatnit koncept chytrého města v oblastech mobility, chytrých budov, odpadů, turistiky či dat. Autoři iniciativy se snaží do projektu zapojit také veřejnost. Každý, kdo má nějaký nápad v oblasti chytrého města, se o něj může na webových stránkách projektu podělit.

Velkou propagátorkou konceptu chytrého města byla bývalá primátorka Adriana Krnáčová, jenž za své kroky v této oblasti získala medaili Fakulty dopravní ČVUT. Za její éry se „chytrá Praha“ vyznačovala především instalací chytrých lamp, laviček či odpadkových košů. Pražané si tak mohou na některých veřejných místech dobít telefon či se připojit na wifi, odpadkové koše si zase „samy“ řeknou, kdy potřebují vyprázdnit, díky čemuž dochází ke snížení nákladů za svoz odpadu či zátěže vzhledem k životnímu prostředí.

Nejvýznamnější oblastí, ve které se v poslední době v našem hlavním městě začal uplatňovat koncept smart cities, je hromadná doprava. Díky sdíleným údajům o poloze vozidel z GPS lokátorů může každý Pražan či turista ve své aplikaci sledovat aktuální polohu svého spoje. Jedná se o výrazné zlepšení komfortu, neboť cestující již nemusí dlouhou dobu zbytečně čekat kupř. na zpožděnou tramvaj, ale díky aktuálním polohovým údajům mohou zvolit alternativní způsob dopravy do svého cíle. 

Sdílení dat o poloze vozidel veřejné dopravy je součástí širšího projektu s názvem Golemio, v jehož rámci jsou sdílena data napříč různými oblastmi. Jednou z nich je mimo jiné energetika. Ve vybraných budovách, které jsou ve vlastnictví hlavního města, byly umístěny senzory spotřeby elektřiny, plynu či teploty vzduchu. Výsledná data následně poslouží ke sledování spotřeby v čase např. v návaznosti na realizovaná úsporná opatření.

Otázkou však je, zda Praha ve vývoji poněkud nezaspala. Současné technologie toho nabízejí mnohem více. Hlavním rozdílem mezi Prahou a Vídní je přístup ze strany vedení obou měst. Zatímco ve Vídni se již dříve rozhodli ke konceptu chytrého města přistupovat v rámci ucelené strategie ve spolupráci s institucemi či odborníky, v Praze se prozatím jedná o pouhé dílčí projekty, které jsou navíc v mnoha případech v pilotních či testovacích fázích. 

I když se situace pomalu zlepšuje, stále je co dohánět. Pokud chceme v oblasti chytrého města dosáhnout hmatatelných výsledků, je nutné, aby vedení města tuto oblast označilo jako jednu ze svých hlavních priorit. Jen tak se může Praha stát opravdu moderním městem, které moderní technologie využije ku prospěchu svých občanů i návštěvníků.

Zdroj obrázku: Obrázek uživatele nextbike ze služby Pixabay