Ačkoli samostatná Česká republika vznikla až 1. ledna 1993, nejvýznamnější státní svátek slavíme o více než 2 měsíce dříve. 28. října 1918 totiž vznikl samostatný Československý stát a oba bratrské národy se vydaly vstříc více než 73 leté budoucnosti.

V podstatě ihned se tato událost zařadila mezi významné dny. Významným dnem se 28. říjen stal jako vůbec první svátek v roce 1919. Podobu státního svátku pak nabyl v roce 1925. Jeho oslavy měly v různých periodách československé historie mnoho podob.

Období první republiky

Za první republiky byl 28. říjen slaven spontánně a velice důstojně. Součástí oslav byly vojenské přehlídky a pietní akty, vzpomínalo se na československé legionáře. Státní svátek pozitivně přijímali politici napříč politickým spektrem, dokonce i komunisté. 

Jednalo se tedy o velmi významný den, jenž měl v prvorepublikovém období podobu dne pracovního volna. Pokud se kupř. ukázalo, že některý řemeslník měl svůj obchod otevřený, byl pokutován. Stávalo se tak především v pohraničních oblastech.

Na druhou stranu je nutné říci, že se jednalo především o svátek Čechů. Němci, kterých v Československu žila významná menšina, tento svátek neslavili. Oslavování tohoto dne od nich však také nikdo nemohl očekávat a v prvorepublikovém období pouze stačilo, pokud proti svátku otevřeně nevystupovali. Na Slovensku se odehrávala debata o tom, zda je významnějším dnem 28. říjen či 30. říjen, tedy den Martinské deklarace. Vítězně z této debaty nakonec vzešel 30. říjen.

Svátek ve stínu německé okupace

Po podpisu Mnichovské dohody 31. září 1939 československá vláda rozhodla o zrušení státního svátku. Ve vypjaté atmosféře nebylo co oslavovat a ve společnosti nepanovala patřičná nálada. V roce 1938 proběhla pouze tichá oslava vedená generálem Janem Syrovým, tehdejším předsedou vlády. Syrový, jenž tehdy konal v zastoupení prezidenta republiky, si připomněl výročí vzniku Československa na Pražském hradě a u hrobu T. G. Masaryka v Lánech.

V novinách se 28. říjen označoval sice jako pracovní, ale nikoli jako všední den. Generál Syrový kromě formálních aktů přednesl také projev v Radiožurnálu. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl státní svátek úplně zrušen.

Ze dne nezávislosti den znárodnění

Po 2. světové válce byl státní svátek slaven jako den nezávislosti. V roce 1951 tehdejší komunistické vedení země zcela změnilo charakter státního svátku. Ze dne nezávislosti, který byl oslavován jako připomínka vzniku samostatného československého státu, se stal den znárodnění a statut státního svátku se změnil na den pracovního klidu. Znárodňovací dekrety však byly paradoxně vydány o několik dní dříve. 

Jako den oslavy československé samostatnosti se 28. říjen připomínal až po nástupu normalizace od roku 1975. Státním svátkem se znovu stal v roce 1988, opět jako den nezávislosti.

Porevoluční období

Po pádu komunistického režimu dostal státní svátek zcela nový ráz. Ze dne nezávislosti se se vznikem České Republiky stal den vzniku samostatného československého státu. Jedním z hlavních míst oslav je Vítkov, kde každoročně probíhá vojenská přehlídka. U hrobu neznámého vojína bývá držena minuta ticha. Významným místem oslav je také Pražský hrad, kde prezident jmenuje nové generály.

V den vzniku samostatného československého státu prezident republiky uděluje státní vyznamenání. Udělován je Řád Bílého lva, který je nejvyšším státním vyznamenáním. Dále se jedná o Řád Tomáše Garrigua Masaryka, Medaili Za hrdinství a Medaili Za zásluhy. Odehrává se tak ve Vladislavském sále za přítomnosti dalších ústavních činitelů. 

Zdroj obrázku: Autor: Publisher - New York : New York Times, Co. – Cropped form http://hdl.loc.gov/loc.gdc/sgpwar.19191231, The War of the Nations, p. 63, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6828863