V České republice se zvyšuje počet dětí s takzvanými speciálními vzdělávacími potřebami, zejména s poruchami autistického spektra a kombinovaným postižením. Tento trend způsobuje, že kapacity základních speciálních škol jsou přetížené. Řada dětí nebyla přijata při zápisu a jejich rodiče nyní zoufale čekají na další krok. Situace je obzvlášť kritická v Praze.

Od září 2016 bylo zavedeno inkluzivní vzdělávání, které umožňuje dětem se speciálními potřebami navštěvovat běžné základní školy. Vedoucí Speciálně pedagogického centra Arabská, Jana Nermutová, však upozorňuje, že tento koncept není vhodný pro všechny žáky. „Diagnóza autismus je pro rodiče nejdřív šok, ale brzy zjistí, že jejich dítě není jen diagnóza,“ popisuje psycholožka Thorová. Podle Nermutové je pro rodiče velmi obtížné dostat se k odborníkovi, který by správně určil potřeby dítěte a nastavil je pro školku.

Speciálně pedagogická centra posuzují míru potřeb dětí a doporučují je k přijetí na konkrétní školy. „Pro některé děti je dobré, aby šly do běžných základních škol s podporou asistenta pedagoga. Pro mnoho dětí však tento koncept není vhodný,“ vysvětluje Nermutová. To se týká zejména dětí s hlubšími obtížemi, které potřebují specializovanou péči, například logopedické školy nebo školy pro děti se sluchovým či zrakovým postižením.

Nárůst dětí s poruchou autistického spektra a narušenou komunikační schopností je za poslední roky enormní, což ztěžuje situaci speciálním školám. Ty často nemají dostatečné kapacity, aby přijaly všechny potřebné žáky. „V posledních letech se dostáváme do úskalí, kdy nemáme kam rodičům doporučit vhodnou školu. Buď jsou školy technicky špatně dostupné, nebo jsou už plně obsazené,“ popisuje Nermutová.

Pražský magistrát si uvědomuje narůstající problém a snaží se situaci řešit. „Praha žádnou z existujících speciálních škol nikdy nezrušila. Naopak tam, kde je to možné, navyšujeme jejich kapacity a hledáme nové prostory,“ říká mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy Vít Hofman. Přesto je zájem o umístění dětí enormní a kapacity stále nestačí.

Otázky kolem inkluze a vzdělávání dětí, které nezapadají do běžných škatulek, jsou palčivé. Rodiče dětí se speciálními potřebami čelí obrovskému stresu, když jejich dítě není přijato ani po několika zápisech. Tento problém vyvolává otázky, zda inkluzivní vzdělávání selhává, nebo zda prostě není vhodné pro každé dítě.