Díky spolupráci odborníků z Fakulty elektrotechnické ČVUT a vědců z Akademie věd České republiky se podařilo zachytit unikátní blesk, který trval několik sekund. Výzkum přinesl nové poznatky v oblasti přírodních výbojů.

Pozorovaný bleskový výboj zabíral plochu o velikosti běžně velkého okresu. Výzkum se věnoval složitosti a délce trvání těchto atmosférických jevů. Výsledkem vědecké práce je zjištění, že blesky trvají mnohem delší dobu a jsou výrazně větší, než se dosud předpokládalo.

Výsledky výzkumu jsou o to víc důležité, neboť se jedná o první zjištění svého druhu v Evropě. Kromě FE ČVUT byl součástí výzkumu také Ústav jaderné fyziky AV ČR a Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Cílem vědců bylo odhalení podstaty extrémních jevů v atmosféře a ionizujícího záření. Vedlejším výsledkem vědecké práce je právě objevení unikátních vlastností bleskových výbojů.

Již v lednu 2023 vydal tým vědců pod vedením Ing. Jakuba Kákony článek s názvem In situ ground-based mobile measurement of lightning events above central Europe, ve kterém vědci popsali výhody zařízení používaného pro pozemní měření bouřkových jevů na středoevropském území. Cílem výzkumu bylo přijít na to, zda vznik blesků souvisí s ionizujícím zářením.

Největší dosud zaznamenaný blesk ve středoevropském prostoru

Výzkumníci při měření velikosti blesků využívali volně dostupnou detekční síť Blitzortung.org, která se vyznačuje určováním polohy výbojů s přesností na kilometry. „Ačkoli naše detektory ukazovaly, že jeden z blesků proběhl téměř přímo nad naším měřícím vozem, nejbližší výboj detekovaný Blitzortung.org byl 70 až 80 km daleko. Z toho odvozujeme, že blesk byl dlouhý více než 80 km, nebo že k synchronnímu výboji došlo ve vzdálenosti 80 km.," píše v článku Ing. Jakub Kákona.

Jedná se tedy o dosud největší zaznamenaný bleskový výboj ve střední Evropě. Blesky podobné velikosti můžeme pozorovat kupř. na území USA, na evropské poměry se však jedná o skutečný unikát.

Vlastní měřící vybavení

Výzkumníci se během své práce museli potýkat s nedostatkem relevantních přístrojů, které by mohli v rámci výzkumu použít. To je donutilo vyvinout vlastní vybavení, jehož příprava zabrala velké množství času.

Vědci z FE ČVUT během svého výzkumu použili tzv. měřící vozidla, která sloužila k přepravě a napájení přístrojů v blízkosti bouřek. Odborníkům také poskytla ochranu před úderem blesku. Jednalo se o první vozidla svého druhu na světě, která sloužila k vědeckým účelům. „Z USA jistě znáte zábavné pořady o tzv. lovcích bouřek, kteří v autech pronásledují extrémní bouřkové výboje, to má ale často do reality vědeckého počínání daleko,” dodává Jakub Kákona.

Další výzkum

Přestože se vědeckému týmu podařilo dosáhnout přelomových objevů, nedokázali dojít k závěru, co přesně je spouštěčem bleskových výbojů. Kákona považuje za hlavní důvod nedostatek měřících přístrojů. „Se třemi měřícími vozy jsme zkrátka nemohli pokrýt celý region najednou, abychom zjistili, v jakém místě přesně blesk začal. Vzhledem k zjištěnému velikostnímu rozptylu však není od věci předpokládat, že začíná úplně jinde, než nakonec udeří,” uvádí.

Práce vědeckého týmu však tímto nekončí. Odborníci chtějí ve výzkumu pokračovat a jejich cílem je získat další data z výbojů, které trvají déle, než se původně předpokládalo. Analýza výbojů může do budoucna přinést dostatek času na výpočet, na jakém místě bleskový výboj začne, a jaká bude jeho síla.

Zdroj: ČVUT

^{Autor úvodního obrázku: Jakub Kákona}