Ministerstvo školství představilo plán, dle kterého má být minimálním počtem žáků pro samostatnou existenci školy 200. Výjimkou mají být školy v malých obcích nebo ty zaměřené na jazykové menšiny. Návrh si klade za cíl efektivnější organizaci vzdělávací soustavy. Již nyní ale naráží na odpor některých krajů a svazů obcí. Plzeňský kraj například požaduje snížení limitu na 153 žáků.

Novela školského zákona počítá se zavedením hranice 200 žáků jako podmínky pro samostatnou existenci základních a mateřských škol. „Jelikož jde o tvrdou regulaci, očekávám, že se ve Sněmovně povede debata o hranici nebo o periodě, kdy se posuzuje splnění limitu,“ uvedl na konferenci EDUin náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Podle návrhu by školy měly mít tři roky na to, aby nové podmínky splnily.

Návrh vyvolal bouřlivé reakce během připomínkového řízení. Plzeňský kraj požaduje snížit limit na 153 žáků u základních škol a 50 dětí u mateřských škol. Kritici také upozorňují na absenci spodní hranice v předchozích legislativních úpravách.
Reforma by mohla zásadně ovlivnit školy v menších obcích. Sdružení místních samospráv například upozornilo, že v Pardubicích by novela zasáhla 29 ze 30 mateřských škol a také dvě základní. Podobná situace by nastala i v dalších regionech. V jedné z obcí v Jihomoravském kraji s 380 obyvateli by změny postihly školu s pouhými 38 žáky a jednu mateřskou školu se 44 dětmi.

Navrhované změny mají být reakcí na dlouhodobé problémy českého školství. Podle odborníků je školská soustava roztříštěná a neefektivní. Polovina škol má méně než 100 žáků a 90 % zřizovatelů spravuje pouze jednu školu. „Souhlasím s plánem ministerstva omezit nejmenší školy, ale hlavním řešením je spolupráce v regionech. Místní školská správa a společenství obcí mohou přinést potřebnou efektivitu,“ sdělil sociolog Daniel Prokop.

Kromě slučování škol plánuje ministerstvo změnu financování nepedagogických pracovníků. Peníze by měly od příštího roku směřovat přímo obcím, které budou financovat školní jídelny, správu budov nebo úklid. Ekonom Daniel Münich varuje, že změna by mohla zvýhodnit větší školy, zatímco ty menší budou zápasit s financemi. „Pokud půjde o konstantní částku na žáka, malé školy na tom prodělají,“ říká Münich.

Odborníci upozorňují, že reforma postrádá finanční motivaci pro obce a školy, které by chtěly nabídnout kvalitní vzdělávání a zároveň fungovat úsporně. Navrhované změny jsou pouze začátkem komplexnější reformy českého školského systému.

Zdroj: EDUin