Od začátku nového roku se v českém školství odehrávají důležité změny, které přinášejí novely vyhlášek a zákonů souvisejících se vzděláváním. Tyto změny mají za cíl modernizovat systém hodnocení žáků a přizpůsobit ho potřebám současné společnosti. Jednou z klíčových novinek je zavedení nových vzorů vysvědčení pro takzvané kriteriální hodnocení. Tento nový formát hodnocení žáků má potenciál zásadně ovlivnit způsob, jakým se na základních školách hodnotí výkon a pokroky žáků.

Kriteriální hodnocení, které je nyní součástí možností, jak hodnotit žáky, je jednou z forem slovního hodnocení. Na rozdíl od tradičního známkování, kde žák obdrží jednu známku na základě celkového dojmu učitele, kriteriální hodnocení rozděluje hodnocení do několika konkrétních kritérií. Každé z těchto kritérií je definováno předem a popisuje určité dovednosti nebo znalosti, které by žák měl během období zvládnout. Například v matematice by jedním z kritérií mohla být schopnost řešit rovnice, v češtině třeba porozumění textu. Žáci jsou pak hodnoceni podle toho, jak dobře daná kritéria splňují, což poskytuje podrobnější zpětnou vazbu o jejich výkonu.

Revoluce ve školství! 🚀 Spolu s @NPI_CR přinášíme největší změnu v českém vzdělávání za posledních 20 let. Nové Rámcové vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání definují hlavní cíle vzdělávání, modernizují obsah výuky a zaměřují se na rozvoj klíčových kompetencí…

— MŠMT (@msmtcr) January 14, 2025

Světový trend

Cílem nového systému je zlepšit přehlednost a srozumitelnost hodnocení pro žáky i jejich rodiče. Zatímco známkování může být pro mnohé rodiče nejasné, protože jim neříká přesně, co jejich dítě zvládlo dobře a kde má slabiny, kriteriální hodnocení poskytuje konkrétnější informace. Například místo obdržení známky „dobrý“ se rodiče dozvědí, že jejich dítě má silné porozumění gramatice, ale potřebuje zlepšit psaní esejí. Tento typ hodnocení je považován za spravedlivější a více zaměřený na podporu individuálního rozvoje žáků.

Zavedení kriteriálního hodnocení je součástí širšího trendu v mezinárodním měřítku, kdy se stále více škol přiklání k hodnocení na základě dovedností a kompetencí. Tento přístup má za cíl připravit žáky na praktické výzvy, které je čekají v budoucím vzdělávání i na pracovním trhu. V některých zemích, jako například ve Finsku, se tento přístup již dlouhodobě osvědčil a přispěl ke zlepšení celkové úrovně vzdělávání.

Mimoměstským školám pomohou sdílení pedagogové

Další významnou změnou je zavedení pozice takzvaného sdíleného pedagoga, což je nový koncept, který umožňuje pedagogickému pracovníkovi být zaměstnancem společenství obcí nebo jeho právnické osoby, místo aby byl přímo zaměstnán konkrétní školou. Tento model by měl pomoci především menším školám v odlehlejších oblastech, kde je často problém sehnat dostatek kvalifikovaných učitelů. Sdílený pedagog může vyučovat na více školách, které spadají pod stejné společenství obcí, a tím efektivněji využívat své dovednosti a zkušenosti. Tato změna je považována za krok ke zlepšení dostupnosti kvalitního vzdělávání pro všechny žáky, bez ohledu na to, kde se jejich škola nachází.

Reforma se dotýká také maturitní zkoušky z cizího jazyka. Novela maturitní vyhlášky mění formát ústní zkoušky, která se nově koná jako řízený rozhovor s použitím pracovního listu. Tento pracovní list obsahuje jedno nebo více zadání ke konkrétnímu tématu, které si student vylosuje. U odborných škol se pracovní listy rozšíří o zadání ověřující znalost odborné terminologie, což má za cíl lépe připravit studenty na praxi v jejich oboru. Novela vyhlášky také upravuje vzory vysvědčení a složení maturitní komise, což má přinést více transparentnosti a objektivity do procesu hodnocení.

Tyto změny jsou součástí snahy ministerstva školství modernizovat český vzdělávací systém a přizpůsobit ho měnícím se požadavkům společnosti. Zároveň reflektují potřebu zlepšit kvalitu a dostupnost vzdělávání v regionech, kde jsou často problémy s nedostatkem učitelů. Zavedení nových metod hodnocení a organizace práce pedagogů je krokem směrem k lepšímu pochopení individuálních potřeb žáků a jejich přípravě na budoucí životní výzvy.

^{Zdroj: Učitelské noviny}