Český vzdělávací systém nabízí žákům přes 230 oborů středních škol. Ačkoliv by to mohlo na první pohled vypadat jako výhoda, ve skutečnosti je pro studenty obtížné se v takto rozsáhlé nabídce orientovat. Častým důsledkem jsou změny oborů během studia nebo dokonce předčasné ukončení středního vzdělání.

Český vzdělávací systém prošel v posledních letech mnoha změnami, ale struktura středního vzdělávání zůstává stále poměrně roztříštěná. Nabídka více než 230 úzce specializovaných oborů působí chaoticky a nezřídka studenty spíše zmate, než aby jim pomohla najít vhodnou profesní dráhu. V důsledku toho mnozí žáci během studia mění obor nebo své vzdělávání předčasně ukončují. Tento problém je obzvlášť patrný v některých regionech, jako jsou Ústecký a Karlovarský kraj, kde každý šestý žák nedokončí střední školu.

Kritici současného systému upozorňují, že předčasná specializace studentů na úzký okruh znalostí může negativně ovlivnit jejich budoucí možnosti na trhu práce nebo při volbě vysokoškolského studia. „Studenti se už v šestnácti letech rozhodují pro konkrétní obory, aniž by měli dostatečně ujasněné své profesní aspirace,“ říká sociolog Jan Doležal z organizace PAQ Research. To často vede k tomu, že absolventi končí v zaměstnáních, která se výrazně rozcházejí s jejich vystudovaným oborem.

Ministerstvo školství proto ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem připravuje zásadní inovaci oborové struktury. Plánuje zjednodušit systém tím, že některé obory sloučí do větších nadoborů s širším základem a s možností specializace až v pozdějších fázích studia. Podle pracovních návrhů by se měl počet středních oborů snížit na 104 až 157, což by mělo přinést větší flexibilitu pro studenty a lepší přizpůsobení měnícím se potřebám trhu práce.

Příkladem, jak by mohlo sloučení oborů v praxi fungovat, je analýza provedená na základě Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) z roku 2022. Výzkumníci z PAQ Research identifikovali několik velkých skupin oborů, jejichž absolventi se uplatňují v podobných profesích. Tato data ukazují, že někteří studenti získávají ve škole podobné kompetence, ačkoliv studují různé obory. Pokud by se tyto obory sloučily, mohlo by to nejen zefektivnit vzdělávací proces, ale také zvýšit uplatnitelnost absolventů.

„Náš návrh metodiky zohledňuje pracovní uplatnění absolventů jednotlivých oborů. Pokud zjistíme, že se absolventi několika různých oborů uplatňují ve velmi podobných zaměstnáních, mohlo by být vhodné tyto obory spojit a poskytovat studentům širší spektrum dovedností,“ dodává Doležal. Vedle pracovního uplatnění absolventů by však reforma měla zohledňovat i další faktory, jako jsou rámcové vzdělávací programy a dlouhodobé trendy na trhu práce.

Inspirací pro plánovanou reformu může být například nizozemský model, který nabízí vysokou míru prostupnosti mezi obory. Tamní systém umožňuje studentům snadněji přecházet mezi středními a vyššími stupni vzdělávání a zároveň poskytuje solidní všeobecné základy. V Polsku zase kladou důraz na spolupráci škol se zaměstnavateli, což zajišťuje, že studenti získávají dovednosti odpovídající potřebám trhu. Nová oborová struktura by měla být finalizována do roku 2025 a slibuje větší flexibilitu, prostupnost a lepší připravenost absolventů pro profesní život i další studium.

Zdroj: PAQ Research