Čištění zubů účinně snižuje pravděpodobnost výskytu řady chronických onemocnění a udržuje zuby a dásně zdravé. Většina z nás to však dělá špatně.

Podle jedné švédské studie používá správnou techniku čištění zubů jen jeden z deseti lidí. Britská zdravotní pojišťovna Bupa zjistila, že téměř polovina respondentů neví, jak si správně čistit zuby, a to na základě průzkumu mezi 2 000 lidmi ve Velké Británii. „Je velmi pravděpodobné, že každý, kdo nedostal formální instrukce od svého zubaře nebo hygienisty, si zuby čistí nesprávně," říká Josefine Hirschfeldová, docentka a specialistka na záchovnou stomatologii na Birminghamské univerzitě ve Velké Británii. „Podle mých zkušeností to bude naprostá většina populace každé země."

„Spousta pacientů chápe, že je třeba odstranit zbytky jídla," tvrdí Hirschfeldová. „To je pravda jen částečně. Mnohem důležitější je odstranit ze zubů bakterie." Tyto bakterie a další mikroorganismy rostou v ústech každého člověka a vytvářejí lepkavý biofilm běžně známý jako zubní plak. Tvoří ho přibližně 700 různých druhů bakterií, což je po střevech druhá největší rozmanitost v lidském těle, a také řada plísní a virů. „Žijí v lepkavém filmu nalepeném na zubech a také na měkkých tkáních," říká Hirschfeldová. „Tento lepkavý film nelze snadno opláchnout - je třeba jej opravdu ručně vyčistit."

Nejdůležitějším místem nejsou ve skutečnosti zuby, ale dásně. Právě zde totiž mikroby nejlépe pronikají do tkáně dásní a způsobují záněty, a nakonec i onemocnění, jako např. parodontóza. Ve skutečnosti je „čištění zubů" tak trochu nesprávné označení. „Myslete spíše na čištění dásní než na samotné zuby," uvádí Hirschfeldová. „Zuby se pak čistí automaticky."

Jedním z nejúčinnějších způsobů odstranění biofilmu je tzv. modifikovaná Bassova technika. Ta vyžaduje podstatně větší manuální zručnost než klasická metoda „vlož kartáček do pusy a tvař se zaneprázdněně", kterou mnozí z nás používají. „Modifikovaná Bassova technika je jednou z nejlepších. Čistí zuby nejlepším možným způsobem, aniž by způsobila bolest zubů a dásní," říká Hirschfeldová. Nigel Carter z Nadace pro ústní zdraví však uklidňujícím způsobem poznamenává, že ne vždy záleží na správné verzi z učebnice. „Zubní lékaři a hygienici dnes obecně doporučují podívat se na to, co dotyčný dělá, a upravit jeho stávající techniku tak, aby se zlepšila," říká.

Navzdory občasným kontroverzím ohledně nedostatečného výzkumu používání zubní nitě zůstává většina organizací zabývajících se zubním zdravím věrnými zastánci tohoto postupu. „Pokud si každý zub představíte jako kostku, kde je pět povrchů vystaveno ústnímu prostředí, na všech těchto plochách rostou biofilmy a není žádný důvod, proč vynechávat až polovinu z nich," říká Hirschfeldová. Carterová odhaduje, že ve Velké Británii používá zubní nit běžně jen velmi malá část lidí - možná jeden z dvaceti. Průzkum z roku 2019 ukázal, že třetina dospělých Britů nikdy zubní nit nepoužila.

Zubní nit není jediným způsobem, jak se zbavit biofilmu mezi zuby. Charakteristika vašich zubů - například stísněné nebo široce rozestoupené - určí, co bude fungovat nejlépe, zda malý kartáček, nebo tenký kousek zubní nitě. Pro ty, kteří mají problémy s dásněmi nebo zuby, je čištění mezizubních prostor příležitostí, jak se do toho pustit naplno. „Spousta našich pacientů používá širokou škálu pomůcek pro mezizubní čištění, takže mají třeba pět nebo šest různých kartáčků různých velikostí, dentální nit a další kartáčky," tvrdí Hirschfeldová. Dodává, že čas strávený čištěním zubní nití by měl být považován za součást dvouminutového čištění a není třeba jej provádět častěji než jednou denně.

Zdroj obrázku: Obrázek uživatele AlbanyColley ze služby Pixabay.