Umění dělat více věcí najenou by se na první pohled mohlo zdát jako šikovná dovednost, může ale mít překvapivé „nežádoucí účinky“. Přečtěte si, jak multitasking ovlivňuje váš mozek, výkonnost a koncentraci.

Multitasking se stal v dnešním hektickém světě pro mnoho lidí nepostradatelnou, denně praktikovanou dovedností. Odkud ale tento fenomén vzal?

Termín multitasking byl poprvé použit v 60. letech v souvislosti s výkonem počítače. Na rozdíl od počítačů má ale lidský mozek jednu velkou nevýhodu – omezený rozsah pozornosti. Pouze velmi málo z tisíce informací, které přijímáme každou vteřinou, se dostane do našeho vědomí.

Mozek není počítač

Soustředit se na všechny informace naráz zkrátka není možné, jak dokazuje například slavný pokus o selektivní pozornosti, který v roce uskutečnili vědci Daniel Simons a Christopher Chabris. V tomto pokusu má divák za úkol pozorovat skupinu lidí, kteří si hází s míčem, a počítat, kolikrát jím přehodí. Pokud se divák soustředí na počítání hodů, nevšimne si, že v průběhu hry mezi hráči několikrát projde další osoba v kostýmu gorily, a naopak, všimne-li si jí, počet hodů nedopočítá. Mozek si musí vybrat, které věci bude věnovat pozornost.

Skutečný multitasking je možný pouze u takových činností, z nichž každá vyžaduje jiný druh kognitivních procesů. Můžete tak například poslouchat hudbu při čtení knížky, v případě, že byste ale chtěli poslouchat audioknihu a zároveň číst noviny, nebo malovat dva obrazy najednou, bude už váš mozek muset „přepínat“ pozornost z jedné činnosti na druhou, což povede k nižší produktivitě a kvalitě činnosti.

Méně je někdy více

Výše uvedené je jedním z důvodů, proč je například při učení snaha o multitasking často kontraproduktivní a paradoxně jeho celkový čas prodlouží – dává nám falešný pocit vysoké výkonnosti, ve skutečnosti se ale v danou chvíli ani na jednu z věcí nesoustředíme tak, jak by bylo potřeba. To ale není zdaleka jediným problémem multitaskingu!

Výzkum vedený Kevinem Paulem Madore, vědcem ze Stanfordovy univerzity, ukazuje, že multitasking má na svědomí také zhoršování pozornosti a paměti. Má totiž negativní vliv jak na tzv. pracovní paměť, tedy schopnost mozku udržet a zpracovat informace, tak na paměť dlouhodobou. Pro určení přesné příčiny těchto negativních dopadů bude nicméně potřeba další komplexní výzkum.

Funkční multitasking

Vědci se v názoru na multitasking přiklání spíše k negativnímu hodnocení, připouští však, že existuje minimálně jeden druh, který je prospěšný – přemýšlení či řešení problémů při chůzi. Pohyb na čerstvém vzduchu totiž naši výkonnost a kvalitu myšlení zvyšuje.

Až tedy budete mít příště pocit, že musíte řešit několik věcí najednou, zkuste je raději promyslet jednu po druhé a vyrazit s nimi na procházku!

Zdroje:

https://neuroscience.stanford.edu/news/why-multitasking-does-more-harm-good

https://www.nature.com/articles/s41586-020-2870-z