V České republice je výuka na školách složená z hodin, které trvají zpravidla 45 minut, nebo dokonce více. Celý tento čas bývá ve většině případů využíván k probírání dané látky. Mozek dítěte však není postaven tak, aby bez přestávky dokázal věnovat plnou pozornost jednomu tématu. Je pro dobré během výuky aplikovat tzv. brain breaks, tedy pauzy pro mozek.

Tento článek vychází z informací z přednášky Kaji Naes Johannessen na mezinárodní konferenci Trauma respektující přístup jako klíč k podpůrnému prostředí ve škole organizace SOFA.

Mozkové buňky fungují podobně jako svaly. Čím déle je využíváme, tím jsou unavenější. Únava buněk způsobuje stres, který vede ke ztrátě soustředění. Čím většímu stresu je mozek vystaven, tím delší a častější pauzy potřebuje. To platí jak u dětí, tak u dospělých. Rozdíl je však v tom, že dětský mozek potřebuje odpočinek výrazně častěji. Přesněji řečeno, ve výuce je optimálních každých 15–⁠20 minut.

Nejde však o pauzy ve smyslu zanechání veškeré činnosti a nic nedělat. Během práce se lidé často oddávají „scroolovací pětiminutovce“, kdy přestanou pracovat a scroolují na telefonu sociálními sítěmi. Taková pauza má dokonce opačný efekt, tedy zatěžuje mozkové buňky víc. Koncept brain breaks však pracuje s různými pohybovými, nebo mentálními cvičeními. Ta zaberou maximálně pět minut, což mozku poskytne dostatek času zapsat veškeré informace na synopse a žák je pak hned připravený na nové.

Konkrétní příklad takové pauzy je například jednoduchá hra, kde učitel hází klíče do vzduchu a žák tleskne pokaždé, když budou nejvýš. Tím, že učitel bude házet klíče pořád do jiné výšky, se bude dítě soustředit jen na ten jednoduchý pohyb a spojí si ho s pohybem svých rukou. V tu chvíli se mozek zautomatizuje. Tím, že jeho mentální kapacita bude situována na pohyb, bude mít kortex dostatek prostoru na odpočinek.

Dalším takovým příkladem, který aktivuje část mozku automatizující pohyb, je cvičení kdy prsty kreslíte do vzduchu abecedu a při tom v duchu počítáte od jedné. Tedy kreslíte A, v duchu si říkáte jedna, kreslíte B, v duchu si říkáte dva… Toto je pro děti často náročné, dá se to ale využít u středoškoláků. Nejmladší žáci mohou ocenit taneční cvičení, která jsou k nalezení na internetu.

Takováto pohybová cvičení pomáhají především díky tomu, že se u nich protahují klouby. V nich jsou uložené receptory, které jsou propojeny se systémem reakce na stres. Funguje to tedy podobně, jako masáž – protažení kloubů uvolňuje stres.

Dětská psycholožka Kaja Naes Johannessen, která o tomto tématu přednášela, poskytla Praze Školské rozhovor, ve kterém detailně vysvětlí, jak pauzy pro mozek fungují. Těšit se na něj můžete příští týden.