Když se řekne politika, většině lidem se vybaví sál plný pánů starších čtyřiceti let, kteří se hádají o věcech, které mladé lidi většinou moc nezajímají. To už ale dávno není pravda. Nejen, že mladým lidem politická témata už dávno nejsou lhostejná, ale čím dál větší množství z nich politickou kariéru začíná, a to i při studiu na střední škole.

„O politiku jsem se začal zajímat někdy po sněmovních volbách 2017. To jsem se tak pomalu začal učit, jak pracovat s jednotlivými zdroji a hlavně to, jakou politiku jednotlivé strany představují a prosazují. Někdy v roce 2018 jsem se pak začal postupně profilovat a tvořit si nějaký ucelený názor na jednotlivé strany a politiky," říká Karel Špecián, který se do politické strany přidal ve druhém ročníku svého středoškolského studia, a pokračuje: "Oficiálně jsem do strany vstoupil v den svých 18. narozenin. To bylo v prosinci 2021. Registrovaným příznivcem jsem však byl již od jara 2020 a na začátku roku 2021 jsem u strany dostal práci jako PR manažer a stal jsem se členem krajské komise pro přeshraniční spolupráci."

Říká se, že politika do škol nepatří. Mnoho studentů tak může mít strach z toho, aby je stranická příslušnost nekompromitovala. Školský zákon však v tomto případě hovoří naprosto jasně. „Vzdělávání je založeno na zásadách (mj.) vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání.“ Diskriminace na základě politické příslušnosti by tedy byla ze strany školy nebo spolužáků nepřípustná. Je však třeba myslet i na to, že politická reklama je na školách zakázaná, takže je nutné studentský a stranický život oddělit.

„Čas od času si samozřejmě nějaký učitel či spolužák rýpl, ale nikdy mě na základě toho neprotežovali, ani naopak nediskriminovali. Škola je apolitická instituce a myslím, že se mi tyto dvě aktivity podařilo oddělit a učitelé to respektovali. Rozhodně je to ale časově náročný koníček, dodává Špecián a pokračuje: Výhodou mi je, že to, i přes to, že dělám placenou funkci, za koníček stále považuji. Nejtěžší bylo období, kdy se mi kryla ostrá fáze kampaně se školním rokem. V takováto období jsem vždy nabral absenci, kterou jsem velmi těžko doháněl po zbytek pololetí. Ale vždy jsem to nakonec nějak zvládl,“

V České republice je volební právo od osmnácti let. Ve stejném věku se člověk může stát i členem politické strany či hnutí a ucházet se ve volbách do krajských a městských zastupitelstev o důvěru spoluobčanů ve výkonu veřejné funkce. Ve volbách v roce 2020 kandidovalo osmnáct čerstvě dospělých. Věkový průměr byl 48 let.