Během posledních čtyř let ministerstvo školství intenzivně podporovalo rozvoj digitálního vzdělávání ve školách, a to prostřednictvím investicí do infrastruktury a metodické podpory. Na téma dosavadních úspěchů i budoucích výzev diskutovali experti začátkem prosince na odborném panelu nazvaném „Digitální vzdělávání v datech“.

Během let 2020-2024 putovalo do škol celkem 4,1 miliardy korun v těchto oblastech:

• Podpora realizace distanční on-line výuky (2020)
• Digitální učební pomůcky pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí (2022- 2023)
• Prevence digitální propasti pro znevýhodněné žáky formou zápůjčky mobilních digitálních zařízení (notebook, chromebook, tablet, chytrý telefon) (2022–2024)

Z dat ministerstva vyplývá, že intervence zacílená na prevenci digitální propasti pro znevýhodněné žáky míří nejvíce do strukturálně postižených regionů, jako je Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj.

„Jde nám o to, aby se žáci necítili znevýhodnění. Aby ti, kdo nemají k dispozici mobilní digitální zařízení, aby si ho mohli půjčit a mohli jej využívat podle svých potřeb v běžné i distanční výuce,“ uvedla vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání MŠMT Anna Stočesová Martinková, podle níž se jedná o výrazný rozdíl oproti pomůckám, které přináší do hodin učitel.

V současné době MŠMT pracuje na tom, jak do budoucna zajistit podmínky pro průběžnou obnovu a rozvoj ICT infrastruktury škol. Ta je základním předpokladem pro efektivní a smysluplné využívání digitálních technologií ve výuce. Právě toto téma by mělo být otevřeno v rámci diskuze mezi zástupci zřizovatelů i samotných škol. „Adekvátní technické zázemí škol je nezbytnou podmínkou smysluplné integrace digitálních technologií do výuky a rozvoj digitálních dovedností žáků,“ nechal se slyšet zmocněnec MŠMT pro digitalizaci a digitální vzdělávání Martin Úlovec.

Od roku 2022 ministerstvo poskytuje metodickou podporu zavádění revidovaného kurikula, které integruje digitální kompetence a nový vzdělávací obor informatika. Průzkumy ukazují, že až 85 % ředitelů škol vítá tyto změny jako přínosné. Dalším důležitým prvkem je implementace cílů revize do školních vzdělávacích programů, k čemu může přispět nejen lepší vzdělávání učitelů, ale i vhodné technické vybavení.

^{Zdroj: MŠMT}

^{Zdroj úvodního obrázku: MŠMT}