V globalizovaném světě, kde akademické instituce čelí narůstajícím vlivům zahraničních mocností, je otázka protivlivové bezpečnosti zásadní. Univerzita Karlova proto uspořádala prestižní mezinárodní konferenci zaměřenou na odolnost akademického prostředí vůči nelegitimním vlivům.

Odborníci z celého světa varovali před riziky

Akce, která se uskutečnila ve Vlasteneckém sále Karolina, přilákala odborníky nejen z České republiky, ale i z významných zahraničních institucí. Na konferenci vystoupili experti z Univerzity Karlovy, Akademie věd ČR, Ministerstva vnitra, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy i zástupci specializovaní na rizikové země, jako jsou Rusko, Čína a Bělorusko. Mezi hlavními řečníky byli Glenn Tiffert z Hoover Institution, senátor Pavel Fischer či analytici Didi Kirsten Tatlow (DGAP) a Martin Hála (Sinopsis).

Institucionální odolnost jako priorita

„Akce přinesla prostor pro sdílení osvědčených postupů a posílení spolupráce mezi akademickými institucemi, s cílem zajistit dlouhodobou bezpečnost výzkumu,“ uvedl Vít Kluger, vedoucí Bezpečnostního odboru Univerzity Karlovy. Konference zdůraznila, že ochrana akademické svobody a nezávislosti musí být klíčovou prioritou každé univerzity.

Valérie Hůrská, manažerka protivlivové bezpečnosti UK, doplnila, že Univerzita Karlova usiluje o podporu internacionalizace výzkumu při současném zajištění jeho bezpečnosti. „Je to cesta, jak zajistit, aby naše vědecké a akademické hodnoty mohly rozkvétat i v dnešní náročné době,“ řekla.

Evropská zkušenost a globální výzvy

Senátor Pavel Fischer /TOP 09/ upozornil na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě, kdy vysoké školy a výzkumné instituce čelí podobným hrozbám jako strategická infrastruktura. „Je třeba připravit scénáře pro ochranu veřejných služeb, včetně univerzit, aby mohly fungovat i v krizových situacích,“ zdůraznil.

Otakar Fojt z UK Embassy vyzdvihl dlouhodobou spolupráci mezi Českou republikou a Spojeným královstvím. „Bezpečnost mezinárodní vědecké spolupráce je klíčová. Vážíme si vzájemné důvěry a sdílení příkladů dobré praxe,“ uvedl.

Význam akademické svobody

Téma svobody a odolnosti rezonovalo i v příspěvku Krysciny Šyjanok, běloruské překladatelky. „Otevřené myšlenky, zavřené hranice – tato metafora vystihuje rozpor mezi aspiracemi běloruské společnosti a represivním režimem Alexandra Lukašenka,“ řekla.

David Honys z Akademie věd zdůraznil, že odolnost vědeckých institucí vůči nelegitimním vlivům je klíčovou prioritou. Akademická svoboda a otevřenost vůči světu však podle něj nesmí být ohroženy.

Inspirace pro Evropu a svět

Univerzita Karlova svým aktivním přístupem ukázala, že je možné kombinovat otevřenost akademického prostředí s důslednou bezpečnostní strategií. Jak poznamenala Didi Kirsten Tatlow: „Česká republika ukazuje Evropě cestu vpřed. Pokud národy chtějí uchovat svou suverenitu, musí pečlivě zvažovat, s kým sdílejí své technologie a znalosti.“

Konference nejenže poskytla prostor pro sdílení zkušeností, ale také zdůraznila, že akademická svoboda, odolnost a spolupráce jsou základními kameny, na nichž musí stavět vzdělávací instituce budoucnosti.