Zástupci hlavního města Prahy a Středočeského kraje včera poslali dopis adresovaný premiérovi, ministru školství a ministru zdravotnictví, ve kterém žádají o přehodnocení metody plošného testování žáků ve školách a školských zařízeních a nalezení cesty financování pro vhodnější typ PCR testů. 

K apelu hlavního města a Středočeského kraje na vládu vedly především aktuální závěry testování žáků na školách, kdy podle zveřejněných dat bylo v pondělí v Praze testováno celkem 35 729 žáků, z nichž pouze patnáct bylo pozitivních. Ve Středočeském kraji bylo z 56 678 dětí pozitivních 23. Následná konfirmace PCR testem v laboratoři ale nakonec pozitivitu potvrdila pouze u osmi z nich. Výskyt nákazy ve školách zjištěný pomocí antigenních testů neodpovídá výskytu nákazy v celé populaci krajů, podle dat je míra nákazy např. ve středočeských školách zhruba 50x nižší než v celém kraji. 

„Na datech je jasně vidět, že používat tyto antigenní testy na bezpříznakové jedince znamená, že se ve školách bude pravděpodobně nadále objevovat nákaza, aniž bychom o tom věděli. PCR testy vykazují vyšší senzitivitu, mají větší výpovědní hodnotu. Proto pokud chceme ve školách udržet i nadále formu prezenční výuky a zajistit ji i pro další ročníky, musíme ihned přehodnotit metodu testování,” uvádí pražský radní pro oblast školství Vít Šimral.

Podporu plošného PCR testování vyjádřili také zastupitelé hlavního města Prahy a jeho městských částí, na jeho podpoře se na úterním jednání shodli i členové Komise AK ČR pro školství a sport a na čtvrtečním zasedání i radní Středočeského kraje. Apel je podepřen i zkušenostmi kolegů z jiných krajů, kde byl záchyt pozitivních jedinců ve školách pomocí antigenních testů na podobně nízké úrovni.

„Žádáme vládu, aby co nejdříve nalezla cestu pro úhradu PCR testování ve školách ze státního rozpočtu nebo systému veřejného zdravotního pojištění tak, aby byly často nepřesné antigenní testy v našich školách nahrazeny citlivějšími PCR testy. Laboratoře v Praze a Středočeském kraji mají nyní dle vládních dat kapacitu na 21 tisíc PCR testů denně, přičemž z 96 procent je tato kapacita nyní volná. Pokud by docházelo k poolingu, kapacita by ještě vzrostla a zároveň by došlo ke zlevnění. Pro pilotní PCR testování ve školách v našem regionu je tedy kapacita dostatečná již nyní a při rozumném rozložení testů v čase by bylo možné testovat PCR ve školách v celé České republice,” říká primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.

„Za funkční spolupráci s Prahou jsem moc ráda,” pokračuje Petra Pecková, hejtmanka Středočeského kraje, a dodává: „Otázka testování dětí ve školách je naprosto zásadní a my v kraji jsme se jí zabývali velice důkladně. Ze studie, kterou jsme publikovali, mj. vyplývá, že prevalence (pozitivita) u dětí je po celou dobu epidemie nízká a myslím, že by stát na základě testování PCR testy v Praze a Středočeském kraji mohl udělat i relevantní srovnávací studii, která by skutečně odpověděla na otázky, zda jsou školy tedy nebezpečných prostředím nebo nikoliv, jak tvrdíme.”

Odborná studie, kterou inicioval Středočeský kraj a která analyzovala mimo jiné i 480 tisíc PCR testů provedených v laboratořích za poslední rok, prokázala měřením hodnot Ct, že virová nálož u dětí v případě akutní infekce je mnohem nižší než u dospělých a je pod hranicí detekce běžných antigenních testů. „To, že děti nebudeme testovat jednou, ale dvakrát týdně, na tom opravdu nic nezmění. Je to nesmysl,” doplňuje hejtmanka Petra Pecková.  

Milan Vácha, radní Středočeského kraje pro oblast školství a sportu, konstatuje: „Celkové přehodnocení stávajícího stavu testování považuji za zásadní, neboť přínosy testování v našich školách zdaleka neodpovídají ztrátám jak finančním, tak i společenským.”

Lékařka Laura Roden, která v únoru 2021 spustila ve své ordinaci v Sedlčanech na Příbramsku jako první v Česku zkušební testování žáků na koronavirus, přináší další argumenty: 

„Kromě toho, že PCR testování je přesnější a spolehlivější a není potřeba tak vysoká frekvence při preventivním testování ve školách, tak i hromadné provedení u žáků základních škol je snadnější pro žáky i pro učitele. Navíc není zatíženo tolika chybami v odběru a v hodnocení testů.”