Být dennodenně v kontaktu se školami je většinou krásná práce. Je v ní hodně naděje, inspirace, hledání cest, jak pražské školství udělat pro děti a mladé lidi co nejlepší. Zkrátka, aby podporovalo skutečně růst každého dítěte.
Někdy ale přicházejí skutečně velmi těžké chvíle a dny. Když dostávám ze škol zprávy o psychických potížích dětí a dospívajících. O nárůstu depresí, úzkostí, sebepoškozování, sebevražedných myšlenkách. A někdy ty myšlenky přejdou v činy.
Jsou to události, které otřesou životem všech, kdo se s takovou tragédií potkají na blízko. Mezi ně kromě nejbližších patří také kamarádi, učitelé a ředitelé škol. A protože se situace zhoršuje, sezvala jsem na krizovou schůzku tým odborníků, kteří se věnují tématu podpory psychického zdraví na školách, abychom spojili síly a navrhli opatření, která by dětem a mladým lidem, ale také školám pomohla. Ne za dlouho, ale tady a teď.
Sestavili jsme několik bodů, kterými by ministerstvo školství mohlo podpořit žáky i pedagogy a které vycházejí přímo z terénu. Tato opatření by včas podchytila děti, které jsou ohrožené psychickými problémy, ať již jsou způsobeny složitou rodinnou situací, klimatem ve škole, tlakem společnosti na výkon a dokonalost nebo dalšími příčinami. Tyto body jsme poslali ministrovi školství Petru Gazdíkovi.
Věřím, že panu ministrovi nebude alarmující propad psychického zdraví dětí a mladých lidí jedno. Existuje už řada materiálů a organizací, které školám mohou pomoci. Ty často ale nevědí, na koho se obrátit. Doufáme, že ministerstvo školství tuto díru v podpoře škol zaplní a bez průtahů začne tento problém řešit. Nejde totiž o díru v systému, ale o závažný dluh vůči dětem.
Autorka komentáře: Mariana Čapková, předsedkyně Výboru pro výchovu a vzdělávání Zastupitelstva Hlavního města Prahy