Každý rok se tisíce deváťáků ucházejí o místa na středních školách, které je zajímají a které jim otevřou cestu k dalšímu vzdělání nebo povolání. Někteří z nich ale zůstanou zklamáni, protože se nedostanou na svůj preferovaný obor nebo dokonce ani na preferovaný typ školy. Místo na gymnáziu nebo na odborné škole s maturitou skončí na učilišti nebo na oboru, který je nebaví. Jak je to možné? Kdo za to může? A co s tím lze dělat?

Chybějící místa na středních školách jsou důsledkem několika faktorů, které se vzájemně ovlivňují a komplikují. Mezi hlavní příčiny patří například demografický vývoj: Počet žáků základních škol se v posledních letech zvyšuje v důsledku tzv. silných ročníků narozených kolem roku 2004. Podle statistiky MŠMT se počet deváťáků mezi lety 2015 a 2020 zvýšil o více než 30 tisíc (z 88 000 na 119 000). Tento trend bude pokračovat i v následujících letech, kdy se očekává další nárůst počtu deváťáků až na 130 tisíc v roce 2025.

Žáci základních škol navíc mění své preference a stále více se zajímají o střední školy s všeobecným zaměřením, zejména o gymnázia. Podle statistiky MŠMT se podíl žáků, kteří chtějí studovat na gymnáziu, zvýšil z 28 % v roce 2015 na 35 % v roce 2020. Naopak klesá zájem o střední školy s odborným zaměřením, zejména o učiliště. Podle statistiky MŠMT se podíl žáků, kteří chtějí studovat na učilišti, snížil z 23 % v roce 2015 na 16 % v roce 2020. Tento trend souvisí s vyššími nároky trhu práce, s vyššími ambicemi žáků a jejich rodičů a s nižší prestiží odborných oborů.

Nerovnoměrná nabídka a poptávka

Kapacity středních škol neodpovídají poptávce žáků podle oborů a regionů. Některé obory jsou přeplněné a některé jsou poloprázdné. Některé regiony mají nadbytek míst a některé mají nedostatek míst. Podle statistiky MŠMT bylo v roce 2020 celkem 140 tisíc volných míst na středních školách pro 119 tisíc deváťáků³. To by mohlo naznačovat, že místa ve školách jsou dostatečná. Problém je ale v tom, že tyto místa nejsou tam, kde je potřebujeme. Například ve Středočeském kraji bylo v roce 2020 jen 10 tisíc volných míst pro 14 tisíc deváťáků. Navíc tyto místa byly převážně na učilištích nebo na oborech s nižší atraktivitou pro žáky.

Dopady chybějících míst na středních školách

Chybějící místa na středních školách mají negativní dopady jak pro jednotlivé žáky, tak pro celou společnost. Žáci, kteří se nedostanou na svou preferovanou střední školu, mohou ztratit motivaci a spokojenost se studiem. Cítí se frustrovaní a zklamaní. Tyto negativní emoce často vedou k horším studijním výsledkům, k vyšší absenci nebo k předčasnému ukončení studia.

Chybějící místa na středních školách mohou zhoršit kvalitu a efektivitu celého vzdělávacího systému. Mohou vést k nerovnosti a diskriminaci ve vzdělání podle sociálně-ekonomického postavení nebo regionu původu žáků. Problémem je také nedostatek kvalifikovaných pracovníků v některých oblastech nebo nadbytek pracovníků v jiných oblastech.

Řešení chybějících míst na středních školách

Chybějícím místům na středních školách lze čelit různými opatřeními, které by měly být koordinované mezi různými aktéry a úrovněmi vzdělávacího systému. Krajští radní by měli pružně reagovat na demografický vývoj a změnu preferencí žáků tím, že budou zvyšovat kapacity středních škol s všeobecným zaměřením, zejména gymnázií a lyceí. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy by mělo podporovat zvyšování kvality a atraktivity středních škol s odborným zaměřením tím, že by posilovalo jejich všeobecnou složku, zavádělo víceoborové školy s možností volby mezi různými obory nebo podporovalo spolupráci škol s pracovníky a zaměstnavateli. 

Školy, rodiče a žáci by měli mít k dispozici dostatek informací a poradenství o možnostech a podmínkách středního vzdělávání, aby se žáci lépe orientovali v nabídce středních škol, vybrali si obor podle svých zájmů a schopností a připravili se na přijímací zkoušky. Zásadní je snížit míru neúspěšnosti žáků při přijetí na střední školu a zvýšit jejich spokojenost se studiem.

Chybějící místa na středních školách jsou vážným problémem, který ohrožuje kvalitu a efektivitu vzdělávacího systému i budoucnost celé společnosti. Je třeba hledat komplexní a koordinovaná řešení, která budou respektovat potřeby a možnosti žáků, učitelů, rodičů, zaměstnavatelů i veřejnosti. Důležité je také sledovat dopady těchto řešení na základě relevantních dat a výzkumů. Klíčovou podmínkou pro inovaci středního školství je ale hlavně celospolečenská shoda na proměně vzdělání směrem ke všeobecnému zaměření, které umožní rozvoj potenciálů každého žáka.