Karas obecný býval ještě před pádem minulého režimu jednou z nejhojněji se vyskytujících českých ryb. Vyznačuje se především tím, že umí přežít i na místech, kde to jiné ryby nedokážou. Jedná se např. o zamrzlé tůně bez přístupu kyslíku, kde karasovi pouze stačí “přepnout” na bezkyslíkatý režim metabolismu.

Nyní je však situace jiná. Poté, co se po sametové revoluci rekonstruovaly a odbahňovaly české rybníky, začal karas obecný pomalu přicházet o své přirozené prostředí. Do rybníků byly vysazovány nové druhy ryb, mezi které patří i karas stříbřitý původem z Asie.

Karas stříbřitý je jedním z hlavních důvodů poklesu populace karase obecného. Tato ryba, jejíž původní domov leží v povodí řeky Amur na hranici Ruska a Číny, dokáže mnohem snadněji a efektivněji získávat potravu. Ještě lépe se jí také vede v nehostinných podmínkách.

Vědci pracující v Hydrobiologickém ústavu Akademie věd se však situaci rozhodli změnit. Ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou a Zoo Praha založili stránky www.zachrankarase.cz. Každý může prostřednictvím těchto stránek hlásit výskyt karase obecného. Vědci tak mohou zmapovat výskyt a vytipovat nová místa, kde by bylo možné rybu znovu bezpečně vysadit.

Pomoci s mapováním výskytu karase obecného tak můžete i vy. Ale pozor, oba druhy této ryby si spousta lidí velmi často plete. Mnoho tipů se nakonec ukáže jako planých, protože se ve skutečnosti jedná o invazivního karase stříbřitého.

Karas obecný a karas stříbřitý se od sebe liší hlavně tvarem hřbetní ploutve. Zatímco v případě karase obecného je ploutev oblá, karas stříbřitý má ploutev ostře zkosenou. Rozdíl je také ve velikosti šupin, přičemž karas obecný disponuje výrazně menšími šupinami.

Projekt je velmi unikátní příležitostí k zapojení široké veřejnosti do obnovy původní české krajiny. Zatím se do něj zapojilo 768 respondentů, kteří vytipovali 997 lokalit výskytu karase obecného.

Zdroj obrázku: Autor: Flayxzold – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://
commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=118062597