Vzdělávání ve Vietnamu je v zemi neustále se rozrůstajícím sektorem, který má velký potenciál. S Evropou se to zatím však nedá porovnávat, a i když už základní školy musí navštěvovat všichni, k vyššímu vzdělání se mnoho dětí z venkovských oblastí nedostane. Vzdělávací systém ve Vietnamu se dělí, stejně jako u nás, do tří úrovní: základní, střední a vyšší vzdělávání.

Základní vzdělávání je povinné pro děti ve věku 6 až 11 let a zdarma ho poskytuje stát. Skládá se z pěti ročníků a obvykle trvá pět let. Střední vzdělávání se ve Vietnamu dělí na nižší střední (ročníky 6-9) a vyšší střední (ročníky 10-12. Nižší střední vzdělávání je povinné a také ho poskytuje vláda, zatímco vyšší střední vzdělávání je dobrovolné a studenti mohou navštěvovat státní či soukromé školy.

Vyšší vzdělávání ve Vietnamu se dělí na bakalářské, magisterské a doktorské programy, jak to známe i z Evropy. Studenti, kteří úspěšně dokončili vyšší střední vzdělávání, jsou oprávněni podávat žádosti o vstup do vysokých škol a přijetí je založeno na výsledcích národních přijímacích zkoušek, které jsou velmi náročné. 

Ve vietnamském vzdělávacím systému se používá známkovací systém podobný tomu, který se používá v mnoha jiných zemích, s hodnocením od 0 do 10, přičemž 10 je nejvyšší. Obecně se hodnocení od 6 nebo vyšší považují za úspěšné, přičemž hodnocení od 7 nebo vyšší jsou považována za dobrá nebo vynikající.

Ve vietnamských základních a středních školách jsou známky obvykle založeny na kombinaci účasti ve třídě, domácích úkolech a zkouškách. Na vysokých školách to pak funguje podobně jako v Česku a studenti získávají kredity. Kromě písmenových známek mohou studenti ve Vietnamu také dostávat slovní hodnocení nebo ústní zpětnou vazbu od svých učitelů.

V posledních letech Vietnam učinil významné pokroky ve zvyšování přístupu ke vzdělání a zlepšování kvality svého vzdělávacího systému. Vláda zavedla různé iniciativy na zlepšení výuky učitelů, vývoje osnov a vzdělávací infrastruktury. Přesto se žákům na státních školách ve venkovských oblastech může jen zdát o neformálních či kreativních metodách výuky.