České školství je často předmětem kritiky a debat, jak zlepšit jeho kvalitu, efektivitu a spravedlnost. Jak si ale vede české školství ve srovnání se zahraničím? Existují nějaké mezinárodní ukazatele, které by nám mohly pomoci odpovědět na tuto otázku?

Jedním z nejznámějších a nejrespektovanějších zdrojů mezinárodních statistik o školství je publikace Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) nazvaná Education at a Glance (EaG). Tato publikace každoročně porovnává ukazatele z oblasti vzdělávání a školství mezi jednotlivými členskými zeměmi OECD a dalšími zeměmi, které poskytují data. Česká republika je součástí této publikace od roku 1992.

Publikace EaG obsahuje více než 100 ukazatelů, které se týkají různých aspektů školství, jako jsou například výsledky vzdělávání a výnosy ze vzdělávání, finanční a lidské zdroje vložené do vzdělávání, přístup ke vzdělávání, účast na něm a průchod vzdělávací soustavou, školní prostředí a organizace škol. Tyto ukazatele jsou založeny na datech poskytnutých jednotlivými zeměmi a jsou standardizovány tak, aby byly srovnatelné.

V České republice vydává Ústav pro informace ve vzdělávání - příspěvková organizace MŠMT - stručný výtah z EaG v češtině pod názvem České školství v mezinárodním srovnání - Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance. Tato publikace obsahuje výběr nejzajímavějších a nejvíce diskutovaných indikátorů z ročenky školství OECD.

Jak tedy dopadá české školství ve srovnání se zahraničím podle těchto indikátorů? Zde jsou některá zajímavá data:

• Česká republika má jednu z nejnižších úrovní terciálního vzdělání (vyšší odborné nebo vysokoškolské) mezi dospělou populací (25-64 let). V roce 2019 mělo terciální vzdělání jen 33 % dospělých Čechů, což je pod průměrem OECD (40 %) i EU (38 %). Naopak má jednu z nejvyšších úrovní středního odborného vzdělání (79 %), které je nad průměrem OECD (46 %) i EU (49 %).
• Česká republika patří mezi země s nejnižšími finančními výdaji na studenta ve veřejném sektoru. V roce 2017 činily tyto výdaje 6 900 USD na studenta ve veřejném sektoru na všech úrovních vzdělávání, což je méně než polovina průměru OECD (15 100 USD) i EU (14 200 USD). Z toho plyne, že české školství je velmi efektivní, pokud jde o dosahování dobrých výsledků za relativně nízké náklady.
• Česká republika má jednu z nejvyšších mír účasti dětí ve vzdělávacím systému. V roce 2019 bylo zapojeno do předškolního, primárního nebo sekundárního vzdělávání 94 % dětí ve věku 3-14 let, což je nad průměrem OECD (90 %) i EU19 (91 %). Na druhou stranu má jednu z nejnižších mír účasti mladých lidí v terciálním vzdělání. V roce 2019 bylo zapojeno do terciálního vzdělání jen 32 % mladých lidí ve věku 18-24 let, což je pod průměrem OECD (43 %) i EU19 (41 %).
• Česká republika má jednu z nejdelších povinných školních docházek. V roce 2019 byla povinná docházka do školy stanovena na 10 let od 6 do 15 let, což je nad průměrem OECD (8,8 let) i EU19 (8,9 let). Naopak má jednu z nejkratších délek studia na terciálním stupni. V roce 2019 byla průměrná délka studia na terciálním stupni 3 roky pro bakalářský program a 2 roky pro magisterský program, což je pod průměrem OECD (3,4 a 2,1 roku) i EU (3,5 a 2 roku).
• Česká republika má jednu z nejvyšších kvalit vzdělávání podle mezinárodních testů. Podle mezinárodního testu PISA patřila mezi země s nadprůměrnými výsledky ve čtenářské gramotnosti (487 bodů), matematické gramotnosti (491 bodů) a přírodovědné gramotnosti (497 bodů) v roce 2018. Tyto výsledky jsou nad průměrem OECD (487, 489 a 489 bodů) i EU (487, 489 a 490 bodů). Podle mezinárodního testu TIMSS patřila Česká republika mezi země s vysokou úrovní matematické a přírodovědné gramotnosti žáků 4. a 8. tříd základních škol v roce 2019. V matematice dosáhli čeští žáci 4. tříd 542 bodů a žáci 8. tříd 511 bodů, což je nad průměrem OECD (525 a 500 bodů) i EU19 (527 a 501 bodů). V přírodovědě dosáhli čeští žáci 4. tříd 549 bodů a žáci 8. tříd 543 bodů, což je nad průměrem OECD (528 a 501 bodů) i EU19 (530 a 502 bodů).
• Česká republika má jednu z nejvyšších mír spokojenosti s vzděláním mezi dospělou populací. Podle mezinárodního průzkumu OECD nazvaného How’s Life? patřila Česká republika mezi země s nejvyšším podílem dospělých (25-64 let), kteří byli spokojeni se svým dosaženým vzděláním (89 %) v roce 2017. Tento podíl je nad průměrem OECD (83 %) i EU (82 %). Navíc byla Česká republika mezi zeměmi s nejnižším rozdílem mezi spokojeností s vzděláním podle úrovně dosaženého vzdělání. Rozdíl mezi spokojeností s vzděláním u osob s terciálním vzděláním a u osob bez terciálního vzdělání byl jen 3 procentní body, což je pod průměrem OECD (10 procentních bodů) i EU (11 procentních bodů).

Z těchto dat vyplývá, že české školství má své silné stránky, ale také své slabiny. Mezi silné stránky patří například efektivita, kvalita, rovnost a spokojenost s vzděláním. Mezi slabiny patří například nízké finanční zdroje, nízká úroveň terciálního vzdělání, nízká účast na terciálním vzdělání a nízká délka studia na terciálním stupni. České školství se tak může inspirovat zkušenostmi a osvědčenými postupy jiných zemí, které mají lepší ukazatele v těchto oblastech. Zároveň se může pyšnit svými úspěchy a přednostmi, které jsou uznávané na mezinárodní úrovni.