Íránské protesty plní v posledních týdnech titulky světových médií. Při demonstracích reagujících na smrt mladé studentky Mahsá Amíníové zemřelo podle informací organizace Iran Human Rights minimálně 154 lidí. Obyvatelé země se bouří proti teokratickému režimu, který zemi vládne již od roku 1979. Jak se však v Íránu žilo před revolucí, jež naprosto změnila poměry na území bývalé Persie?

Před rokem 1979 byl Írán monarchií. V čele země stál šáh, jehož vláda byla z dnešního pohledu absolutistická. Šáh Muhammad Réza Chán z dynastie Pahlaví obdivoval Turecko a jeho příklon k západní kultuře. Podobnou cestou se mezi roky 1926 a 1979, tedy v době vlády dynastie Pahlaví, vydal také Írán.

Za vlády Muhammada Rézy Pahlavího v Íránu probíhalo odstraňování rozdílů mezi muži a ženami ve veřejném životě. Ačkoli dnes je v zemi státem nařízeno zahalování žen, v době před islámskou revolucí bylo zakrývání vlasů či obličeje výslovně zakázáno. To však odporovalo tradičním zvykům, které dodržovaly především tradičně založení Íránci. K vidění byly v tehdejším Íránu mimo jiné také minisukně.

Na internetu lze narazit na množství snímků zobrazujících tehdejší dobu. Z obrázků je patrný především západní styl oblékání a společenského života. Z dnešního pohledu se tedy jednalo o úplně jinou zemi.

Reformy, které šáh prováděl, byly možná na některé obyvatele příliš rychlé. Důsledkem zákazu nošení závoje bylo to, že mnozí Íránci zakazovali svým manželkám či dcerám vycházet z domovů. Pro některé to znamenalo, že nesměly ani chodit do školy.

Symbolem íránské monarchie byla také výrazná korupce. Chudých Íránců přibývalo, zatímco peníze z investic končily v kapsách několika mocných. V reakci na nevoli ze strany obyvatel se šáh rozhodl k restrikcím vůči opozici, zejména z řad levice a náboženského hnutí.

70. léta byla v Íránu ve znamení jednoho zajímavého fenoménu. Členové hnutí hippies v tomto období zemi využívali k tranzitu při svých cestách do Indie. Mnoho "hippíků" se k této cestě rozhodlo za účelem oproštění se od svazujících rodinných konvencí či honby za penězi ze strany rodičů. Mladí lidé také měli touhu zažít dobrodružství a mystično, které Indie a země Blízkého východu představovaly. V Íránu a v Indii byly v té době mimo jiné volně dostupné přírodní drogy. Odhady počtu těchto cestovatelů se pohybují mezi několika set tisíci až pěti miliony.

Vzhled a chování hippies znechucovaly tradiční muslimy. Pro mnoho obyvatel byli hippies prvními cizinci, které ve svém životě viděli. Dá se tedy uvažovat o tom, že ve spojení s prozápadní vládou šáha Rézy Pahlavího se jednalo o jednu z příčin revoluce.

Íránská revoluce započala v roce 1978 a jejím heslem bylo: "Svoboda, nezávislost, islámská republika". Převrat na konci 70. let byl především důsledkem sociálních problémů a chudoby velké části obyvatel. Šáh Réza Pahlaví byl pod tlakem protestů donucen vzdát se moci a předat vládu nad zemí vůdci islámské revoluce Rúholláhovi Chomejnímu. Započala tak éra, která se projevuje islamizací všech částí veřejného života.

Írán je v současné době republikou, v jejímž čele stojí prezident. Skutečná moc však patří duchovnímu vůdci, kterým je od roku 1989 Sajjid Alí Chameneí.

Zdroj obrázku: Obrázek uživatele Shimaabedinzade ze služby Pixabay