Poprvé byly v Íránu odsouzeny k trestu smrti dvě ženy, o nichž je známo, že spolu mají milostný vztah. Jedná se o první osoby, které byly k tomuto trestu odsouzeny za podobný důvod. Íránská justice později rozsudky potvrdila, ale uvedla, že souvisely s obchodováním s lidmi, nikoli s aktivismem.

„V rozporu se zprávami zveřejněnými v kyberprostoru a fámami, které se šířily, byly tyto dvě osoby obviněny z podvodu na ženách a mladých dívkách a z jejich obchodování s lidmi do jedné ze zemí regionu," uvedl justiční zpravodaj Mizan.

Ženy byly přítelkyně a měly obchodní vztah, protože obě prodávaly kosmetické výrobky. Zahra Sadiqi Hamedani, která rovněž vystupuje pod pseudonymem "Sareh", pochází z malého města Naqadeh na severozápadě Íránu. V mládí se vdala a měla dvě děti, chlapce a dívku, než se rozvedla s manželem a odešla z Íránu do iráckého Kurdistánu. Sareh nebyla známou LGBT aktivistkou, ale měla účet na Instagramu, který byl populární mezi íránskou, ázerbájdžánskou a kurdskou menšinou. Příležitostně také hovořila se zahraničními televizními štáby o situaci LGBT komunit v Íránu i iráckém Kurdistánu.

„Proč mluvím na veřejnosti? Protože nechci, aby si ostatní LGBT přátelé prošli tím, čím jsem si prošla já. Nechci, aby další ženy jako já prošly nuceným sňatkem," řekla BBC. „Nejsme zkažené, jsme jako vy, jako kdokoli jiný. Snažím se zvýšit povědomí, aby ostatní, včetně mých dětí, věděli, co znamená svoboda. Chci ostatním umožnit, aby měli možnost volby [své sexuality]." Sareh v roce 2021 řekla BBC, že její děti jsou její "největší starostí". „V životě jsem prošla mnoha strašnými a trýznivými zážitky. Nechci, aby se přihodily mému synovi nebo dceři. Udělala bych cokoli, abych své děti ochránila, i kdybych měla obětovat svůj život."

Amnesty International Sareh již dříve popsala jako "genderově nekonformní obhájkyni lidských práv", která byla podle ní zadržena "výhradně v souvislosti se svou skutečnou nebo domnělou sexuální orientací a genderovou identitou, jakož i se svými příspěvky a prohlášeními na sociálních sítích na obranu práv [LGBT]". Uvedla, že byla v říjnu 2021 zatčena Sborem gard islámské revoluce (IRGC), když se pokoušela překročit hranice Turecka a požádat o azyl. Citovala, že byla násilně pohřešována 53 dní, během nichž ji údajně agent IRGC podrobil "intenzivním výslechům doprovázeným slovním urážením" a vyhrožoval, že ji popraví nebo jí jinak ublíží a odebere jí péči o její dvě malé děti.

Hengaw neposkytl o druhé ženě, Elham Choubdarové, žádné bližší informace, pouze uvedl, že pochází z Urmie. Íránská síť lesbiček a transsexuálů (6-Rang) se sídlem v Německu rovněž potvrdila rozsudky smrti nad oběma aktivistkami a vyzvala zahraniční vlády, aby vyvinuly tlak na Írán, aby je propustil. „Je to poprvé, co byla v Íránu odsouzena k trestu smrti žena za svou sexuální orientaci," řekla agentuře AFP mluvčí Šádí Amínová.