Máte pocit, že si nezasloužíte své místo mezi ostatními? Pochybujete o sobě a bojíte se, že se přijde na to, že jste ve skutečnosti hloupí a neschopní? Důvodem může být takzvaný “syndrom podvodníka”, známý též jako “imposter syndrom”.

CO JE TO IMPOSTER SYNDROM 

“Syndrom podvodníka” je psychologický jev, kdy jedinec zpochybňuje své schopnosti navzdory svým pracovním či akademickým úspěchům, protože je vnímá jako nezasloužené. Přesvědčení, že jsou jeho zdary podmíněny pouhým štěstím, nebo že toho pro ně neudělal dost, pak vede k pocitu, že obelhává ostatní a ve skutečnosti si jejich uznání (například povýšení nebo dobrou známku) nezaslouží. 

V reakci na to se takový člověk obyčejně snaží dělat ještě více, aby ukázal, že si dosažené zaslouží, vinou imposter syndromu tomu ale ani poté není schopen uvěřit. Tím se dostává do začarovaného kruhu, který může vést k pocitu viny, úzkosti nebo depresím. 

Podle průzkumů trpí syndromem podvodníka přibližně dva z pěti vysokoškoláků, mezi studenty se tedy nejedná o nic neobvyklého.   

TYPY IMPOSTER SYNDROMU

Na syndrom podvodníka se v současné době specializuje například Američanka Dr. Valerie Young, která se mu věnuje třeba ve své knize The Secret Thoughts of Successful Women, česky vydané pod názvem Nebraňte se úspěchu. 

Dr. Valerie Young rozlišuje pět typů imposter syndromu, a to:  

1. Perfekcionista je podle této typologie člověk, který touží po tom, aby vše v jeho životě bylo perfektní, jediná malá chyba v jeho práci způsobí, že se mu výsledek zdá nezasloužený (a to i pokud na něj daná chyba nemá reálně žádný vliv).

• Rozený génius disponuje přirozenou schopností improvizovat a řešit problémy, které mu přijdou do cesty, neustále se však bojí, že o tuto vlastnost přijde, a cítí se zahanbeně, pokud řešení nevymyslí okamžitě.

• Sólista: považuje úspěchy za své pouze tehdy, dosáhne-li jich úplně sám. Potřebuje-li při plnění úkolu sebemenší pomoc od ostatních, vyvolá to v něm pocit neschopnosti.

• Expert spoléhá na své znalosti, které nabyl pečlivým studiem, pokud se v nich ovšem vyskytne byť drobná chyba, cítí se jako podvodník, který ve skutečnosti neví nic.  

• Superhrdina se vyznačuje neustálou snahou být výkonnější. I když pro danou věc dělá maximum, má pořád pocit, že to není dostatečné a mohl by dělat víc.

CO ZPŮSOBUJE IMPOSTER SYNDROM 

Příčiny syndromu podvodníka mohou být různé, nejčastějšími “viníky” ovšem bývají tlak okolí na akademické či pracovní výsledky, nízké sebevědomí, psychické poruchy nebo rysy osobnosti jako například perfekcionismus. Způsobovat ho mohou také předsudky například vůči rase nebo genderu – dle studií si imposter syndromem prošlo až 75 % žen zastávajících vedoucí pozice. 

JAK IMPOSTER SYNDROM PŘEKONAT? 

Způsobů, jak s imposter syndrome bojovat, je spousta, nejčastěji ovšem bývají uváděny následující: 

1. Neporovnávajte se. 

I když se vám ostatní mohou zdát výkonnější, schopnější, nebo chytřejší, to, jak dobrou práci skutečně odvedli a kolik úsilí je to stálo, vědí jen oni sami. Paradoxně právě ti, vedle kterých se cítíme jako méněcenní, mohou sami trpět syndromem podvodníka. 

• Všímejte si svých pocitů a snažte se jim porozumět. 

Uvědomění si problému je prvním krokem k jeho řešení. Až vám příště bude váš úspěch připadat jako nezasloužený, zastavte se, připomeňte si, co všechno jste pro jeho dosažení museli udělat, a dostatečně se za to pochvalte. 

• Svěřte se.

Nebojte se se svými pocity svěřit rodině a přátelům, kteří vám mohou pomoci vaši představu o sobě trochu napravit a dát vám prostor na sebe nahlédnout z jiného úhlu pohledu. Je dokonce možné, že zjistíte, že si prošli či stále procházejí tím samým a poradí vám, jak se se syndromem podvodníka vypořádali oni.