Finsko bylo dlouhá léta vzdělávacím vzorem. Vzdělávací systém této skandinávské země byl považován za ten nejlepší na světě a ostatní země se snažily přijít na to, co dělají jinak. I proto se tak do tohoto severského státu sjížděly tisíce pedagogů z celého světa, kteří se snažili výuku na tamních školách okoukat. Nyní se ale zdá, že vše bylo tak trochu zbytečné. Severská země se totiž značně propadla a výsledky finských žáků sklouzly do průměru.

Již v roce 2018 se podle srovnávacích testů PISA, které pořádá Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), začali Finové v nabitých vědomostech ze škol propadat. A pád stále trvá. Finští školáci se nyní pohybují v celosvětovém průměru, což je pro dlouholetou světovou špičku veliký šok. Odborníci to dávají za vinu migraci a velkým změnám vzdělávacích osnov. Ty dlouhá léta stály na prvcích jako jsou rovnost, neformální vzdělávání, debatování a aktivní zapojování se do výuky. Postupně ale ze školních osnov záků vymizely klasické předměty.

Studenti v Helsinkách i v Laponsku se tak místo běžných předmětů všichni učí, jak by mnoho lidí řeklo, praktické dovednosti pro život. Nebo také ne. V hodinách se snaží přijít na to, jak by přežili bez vody nebo elektřiny, štípou dřevo, kácí stromy a vyrábějí věci z papíru. To vše na úkor klasických předmětů jako je matematika, finský jazyk nebo třeba fyzika. "Už nejsme tou nejvzdělanější zemí na světě. Mladí lidé se již neřadí mezi ty nejchytřejší," okomentovala celou situaci pracovnice finského ministerstva školství Anna Lehikoinen.

Mezi finskými žáky značně klesla rovnost, což se projevilo i v PISA testech, a na čemž si tamní školství nejvíce zakládalo. Ve čtení ale v těchto testech dopadla země absolutně nejhůře ze všech testovaných, co se týče rovnosti mezi pohlavími. Velké rozdíly jsou ale také mezi studenty ze zaopatřených rodin a studenty ze znevýhodněného prostředí.

Jedním z největších problémů pádu finského školství je podle odborníků migrace. Po vzoru Dánska, Švédska i Německa se v zemi začal díky velkému přílivu migrantů brát větší potaz na to, aby se nově příchozí žáci ze zahraničí integrovali, což negativné ovlivňovalo výuku. Školy jednoduše dávaly větší důraz začleňování před kvalitou výuky. To potvrdil i koordinátor PISA testů Michael Schleicher: "Migrace velmi zasáhla finský vzdělávací systém, naše školství jednoduše nemělo na takový příliv migrantů kapacity. Jako velký problém se pak ukázaly i kulturní a jazykové odlišnosti," nechal se slyšet.

Za další obrovskou přítěž pro tamní školství je považována i příliš rychlá digitalizace. Již od prvních let ve školách dostávají žáci svá vlastní elektronická zařízení, pomocí nichž probíhá výuka. Elektronika děti samozřejmě rozptyluje a místo výuky se pak na svých zařízení věnují něčemu úplně jinému, sledují videa nebo hrají hry. „Čím více se zapojily elektronické vzdělávací přístroje do výuky, tím horší byly vzdělávací výsledky ve všech parametrech, které hodnotily testy PISA," řekla finská psycholožka Aino Saarinen.

Finské ministerstvo školství přitom v roce 2016 investovalo 50 milionů euro ke školení učitelů, jež se měli naučit používat elektronické přístroje ve výuce. Stejně směřuje i Česká republika s novou strategií vzdělávací politiky, v níž jasně stojí, že elektronické přístroje se mají používat ve všech způsobech výuky, od samotného procesu vyučování až po hodnocení žáků a komunikaci s nimi. Dopadne české školství stejně jako to finské?