Skupina poslanců přišla s návrhem novely školského zákona, který by mohl zásadně změnit situaci kolem odkladů povinné školní docházky. V současnosti se odkladu totiž dočká zhruba každé čtvrté až páté dítě v naší zemi. Tento návrh by měl usnadnit přechod mezi mateřskou a základní školou a snížit počet dětí, které odklad potřebují. EDUin zmapoval výhody a potenciální rizika návrhu.

V novele stojí, že odklady budou dostupné pouze ve výjimečných případech, a to na základě doporučení odborného lékaře, klinického psychologa nebo školského poradenského zařízení (ŠPZ). Pokud dítě odklad získá, ŠPZ bude muset navrhnout individuální vzdělávací plán, aby se zajistilo, že dítě bude mít přístup k potřebné podpoře. Kromě toho budou mateřské školy povinny předávat výsledky pedagogického hodnocení a informace o poskytnutých podpůrných opatřeních základním školám, kam děti nastupují.

Kateřina Lánská, analytička EDUin, k tomu říká: „Cílená podpora pro děti s odkladem a předávání informací mezi jednotlivými stupni škol je rozhodně krok správným směrem. Nemá smysl prodlužovat čas strávený v předškolním vzdělávání, pokud se zároveň neupře pozornost na jejich rozvoj. Děti se neustále učí, potřebují však adekvátní podmínky.”

Návrh také posunul termín zápisů do prvních tříd ze současného dubnového termínu na období od 15. ledna do 15. února. Novela ruší opakování prvního ročníku a dodatečné odklady. Od září 2029 by měly být zrušeny také přípravné třídy. V případě, že pak ve třídě bude alespoň 15 prvňáčků, tak bude přidělen asistent pedagoga, což platí i pro malotřídky.

Podle Lánské se nejčastěji propadají děti v prvních a šestých třídách, což naznačuje přítomnost bariér na začátku vzdělávacího procesu. „Pokud dítě zažije selhání hned při vstupu do vzdělávacího systému, může to ovlivnit jeho motivaci k dalšímu učení,” dodává.

Další součástí novely je zrušení známkování v prvním a druhém ročníku, které bude nahrazeno slovním nebo kriteriálním hodnocením. „Odklon od známkování sleduje celosvětový trend. Známky mají nízkou vypovídací hodnotu a nedávají dětem ani rodičům užitečnou zpětnou vazbu,” upozorňuje Lánská a dodává, že je důležité zaměřit se na formativní hodnocení, které by mělo být orientováno na pokrok dítěte.

Novela počítá s postupným zaváděním změn, aby se ulevilo základním školám v prvních letech po omezení odkladů. Lánská k tomu dodává: „Pokud má jít o smysluplnou změnu, je nutné transformovat podmínky vzdělávání na prvním stupni a zároveň poskytnout podporu pedagogům v oblastech výuky a hodnocení.”

Aby reforma byla úspěšná, měla by být doprovázena vznikem systému včasné péče, který pomůže mateřským školám pracovat s dětmi a rodinami, které potřebují zvýšenou podporu. Lánská upozorňuje, že část dětí, které mají potíže při nástupu do základní školy, do předškolního vzdělávání vstupuje až v pěti letech. To je pozdě na to, aby stihly dohnat potřebné znalosti a dovednosti. „Pokud chceme smysluplně snížit počty odkladů a zvýšit důvěru rodičů ve vzdělávací systém, musíme prioritně podpořit ty, kteří v něm pracují,” uzavírá Lánská.

Zdroj: EDUin