Povodně v srpnu roku 2002 se do dějin zapsaly jako jedna z nejhorších katastrof v historii naší země. Mezi nejhůře postižené oblasti patřilo území Čech, převážně povodí Vltavy a dolního toku Labe. Povodeň se však nevyhnula ani Moravě. Jednalo se o nejhorší záplavy od Velké povodně z roku 1845.

Příčiny katastrofy
Na počátku srpna 2002 ovlivňovala počasí v Čechách tlaková níže, která se velmi pomalu posouvala směrem k východu. Vydatné srážky, které s sebou přinesla, postupně mezi 6. až 9. srpnem naplnily většinu řek v oblasti jižních a západních Čech. V oblasti Českokrumlovska a Novohradských hor dosahoval objem srážek 130 až 200 litrů vody na metr čtvereční. Devátého srpna začaly srážky ustávat a situace se pomalu uklidňovala.

Druhá vlna srážek však do Čech dorazila jen o několik dní později mezi 11. a 12. srpnem. Půda již byla nasáklá vodou z předchozích dešťů a nestíhala tak vstřebávat velké množství vody. Naplnění řek tak mezi 12. a 18. srpnem 2002 způsobilo, že se voda vylila z břehů a nastala pětisetletá až tisíciletá povodeň.
Zatímco první vlnu srážek dokázal na Vltavě zachytit systém přehrad známý jako Vltavská kaskáda, na druhou vlnu přívalových dešťů již nestačil. Pod vodou se tak ocitlo mnoho českých i německých měst.

Průběh povodní

Dvanáctého srpna 2002 vyhlásili tehdejší hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník a hejtman Středočeského kraje Petr Bendl stav nebezpečí. Později byl premiérem Vladimírem Špidlou vyhlášen stav nouze pro Prahu, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj. Ve stejný den začala také evakuace oblastí, které velká voda ohrožovala. Z českých měst byla velká voda nejhorší v Praze, Berouně, Písku, Sušici, Strakonicích, Českých Budějovicích, Plzni, Klatovech a Českém Krumlově.

Následující den byl stav nouze vyhlášen také pro Ústecký kraj. Evakuace probíhala v celých městech i obcích. Ve stejný den docházelo k pádům prvních mostů, v postižených oblastech byly přerušeny dodávky elektřiny. V Praze bylo zatopeno dostihové závodiště Velká Chuchle.

14. srpna došlo k zatopení území Karlína a Pražského metra. Ve 12 hodin dosahovala výška hladiny Vltavy v Praze 782 cm. V tento den stále pršelo hlavně v horských oblastech na severu Čech a povodně hlásily i obce na řece Jizeře. O den později, 15. srpna 2002, byl zcela zatopen areál chemičky Spolana Neratovice, ve které kvůli povodni došlo k úniku přes 80 tun chlóru. Kolem soutoku Labe s Vltavou a v severních Čechách se voda rozlévala do okolních vesnic. V Ústeckém kraji došlo k uzavření všech mostů přes Labe.

16. srpna byly stále přerušeny dodávky proudu v oblasti Českých Budějovic. Na Litoměřicku byla velká voda rozlita až do šíře 10 kilometrů. Zatopeno bylo kupř. celé historické město Terezín. Voda v Ústí nad Labem a v Děčíně již kulminovala a povodeň se tak začala přesouvat do Německa.

Rozloha zatopeného území činila 17 000 kilometrů čtverečních. Katastrofa si vyžádala 17 lidských životů. Evakuováno bylo až 225 tisíc lidí a povodně se dotkly 986 obcí, 260 mostů, 30 úseků silnic I. třídy a více než 150 silnic nižších tříd. Škody způsobené povodní byly vyčísleny na 73,3 mld. Kč.

V Praze došlo k velkým škodám v síti metra. Pod vodou se ocitlo téměř 20 stanic včetně dvou vlakových souprav. V Karlíně kvůli vodě spadlo také několik budov. Škody ve městě činily asi 16 miliard korun a evakuováno bylo okolo 50 tisíc obyvatel.

Ve městě bylo v následujících letech vybudováno na 20 kilometrů protipovodňových zábran či vrata na Čertovce, která se dají v případě velké vody uzavřít. V Libni na říčce Rokytce vznikla čerpací stanice či protipovodňové uzávěry jejích přítoků.

Z památek bylo vedle Prahy nejvíce poškozeno centrum Českého Krumlova, Písku a Českých Budějovic. Povodně postihly také mnoho zámků či galerií, mezi které patří kupř. Národní galerie, Národní muzeum, Muzeum Kampa, Jihočeské muzeum či Památník Terezín.

Ztráty na životech se zdaleka netýkaly pouze lidí. Např. v Zoo Praha přišlo o život až 134 zvířat. Jedním ze symbolů povodní se stal lachtan Gaston, kterého z pražské zoo odnesla velká voda a podařilo se mu dostat až do Německa, kde po odchycení vyčerpáním uhynul.

V reakci na povodně byly vypracovány povodňové plány, jejichž účelem byla realizace protipovodňových opatření napříč Českou republikou. Od roku 2002 byla státním podnikem Povodí Vltavy budována protipovodňová opatření, jenž si vyžádala investici kolem 4,9 miliardy korun. Protipovodňová opatření byla budována hlavně v Praze, Českých Budějovicích či Plzni, ale také v menších městech a na vodních dílech. Realizace se dočkaly také tzv. suché poldry, které plní funkci nádrží při nadměrném průtoku vody.

Autor/ka fotografie: Irina Iriser: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/ryma-voda-leto-kameny-1390183/