Jednapadesátiletý Samer Sharif mluví o své patnáctileté dceři Salmě, která byla svědkem smrti svého bratra a matky při hrozivém zemětřesení a která se několik dní domnívala, že se stala sirotkem, než se nečekaně shledala se svým otcem.

Salma je stále rozrušená. Většinu času tráví na telefonu a odmítá se pořádně najíst, říká její otec Samer. „Chce si koupit ty malé hračky autíček hot wheels, které Hammoudeh (přezdívka jejího bratra Mohammeda) miloval, aby si je mohla dát na poličku, aby se na ně dívala a vzpomínala na něj," řekl Sharif. „Pořád se ji snažím rozesmát, ale už to není jako dřív."

Po zemětřesení se Sharif dozvěděl, že Salma, její desetiletý bratr Mohammed a jeho bývalá manželka zemřeli. Když stál před budovou, která se zřítila na jeho rodinu, v Antakyi na jihu Turecka, Sharif řekl, že se „v tu chvíli setkal se smrtí". „V Antakyi už nic nezbylo. Všechno je pryč," řekl pro CNN. Poté, co dva dny spal na ulici, odjel Sharif do Istanbulu, kde se ubytoval u své sestry a jejího manžela. Tam obdržel dobré zprávy - jeho dcera žije a zotavuje se v nemocnici. Znovu se s ní setkal, a i když se jim ulevilo, už nikdy pro ně život nebude jako dříve. Nejsou ovšem jediní.

Podle UNICEF žilo v deseti tureckých provinciích zasažených zemětřesením přibližně 4,6 milionu dětí a dalších 2,5 milionu dětí bylo postiženo v sousední Sýrii. UNICEF dodal, že rodiny s dětmi spí na ulicích, v nákupních centrech, ve školách, mešitách, na autobusových nádražích a pod mosty, všichni se bojí spát doma, pokud by další otřesy způsobily pád budov. „V Antakyi jsem viděl spoustu traumatizovaných dětí," řekl 37letý Bilal Kazak, turecký občan narozený v Kazachstánu, který při zemětřesení přišel o matku a sestru.

Podle Kazaka sice ve dnech po zemětřesení dorazily potraviny, stany a karavany s nějakým topením, ale stále není k dispozici dostatečná podpora v oblasti duševního zdraví, zejména pro děti. Mluvčí turecké humanitární organizace Save the Children Oben Coban v rozhovoru se Zainem Asherem pro CNN uvedl, že oběti vykazují jasné známky posttraumatické stresové poruchy (PTSD), zejména děti, z nichž mnohé zůstaly bez rodičů. „Vidíme také, že ty děti, které přišly o vzdělání, rodinu, naději, se nyní snaží najít důvod, proč se na tomto světě udržet," řekl Coban. „Jediné, co je v tuto chvíli může udržet při životě, je naděje na budoucnost."

Pro oběti v Sýrii je zemětřesení další krizí uprostřed 12 let trvající ničivé občanské války. Děti a rodiny, které se zotavovaly z PTSD a přetrvávajících traumat z jizev války, jsou opět v režimu přežití, uvedla Dr. Alexandra Chenová, psycholožka zabývající se léčbou obětí zemětřesení. „Pro lidi, kteří se v posledních deseti letech začali pomalu zotavovat a znovu získávat pocit normálnosti a obnovovat své životy, to bylo děsivé a destabilizující jak pro děti, tak pro dospělé," řekla Chenová. „Někteří to stále popírají, zatímco jiní zažívají halucinace."

Organizace spojených národů odhaduje, že v syrské občanské válce přišlo o život více než 30 000 lidí. Lidé se již snažili obnovit své životy, zatímco tisíce lidí uprchly ze země a hledaly útočiště v okolních zemích. Zatímco dříve zde existovala určitá rutina, nyní se podle Chenové situace změnila. „Před zemětřesením nebyla terapie založena na mimořádných situacích a měli jsme čas a prostor zpracovat velmi těžké věci, zejména pro ty, kteří zažili mučení a sexuální násilí," řekla a dodala, že „se vrátili do režimu mimořádných situací".

Chenová také říká, že s problémy se potýkají i humanitární pracovníci. Mezi ztrátou vlastních rodinných příslušníků a domovů a zachraňováním lidí z trosek se podle ní uprostřed probíhajících záchranných prací zhoršilo jejich duševní zdraví. Pracovníci humanitárních organizací říkají, že boj o duševní zdraví je zřejmý a probíhá uprostřed potřeby většího množství potravin a přístřeší.

Text vznikl v rámci projektu Studentské zpravodajství, který dává mladým lidem příležitost získat zkušenosti s redakčním psaním.

^{Zdroj obrázku: Obrázek uživatele Angelo_Giordano ze služby Pixabay.}