Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) chystá další změny ve vzdělávání. Tentokrát se budou týkat prvních až třetích ročníků základních škol. Ti už nejspíše nebudou dostávat žádné známky, ale pouze slovní hodnocení. Odborníci tím chtějí zabránit negativnímu vlivu hodnocení na psychiku dětí.

MŠMT by rádo docílilo toho, aby ti nejmenší žáci nechodili do školy s obavami, že dostanou špatnou známku. Změnu v hodnocení plánují zavést během let 2024 až 2027. V některých základních školách, zejména těch soukromých, už tento způsob funguje několik let. Učitelům to zabere více práce, ale předem budou ohledně psaní hodnocení řádně proškolení.

V průběhu školního roku by tak prvňáci až třeťáci měli dostávat průběžné formativní hodnocení. Na vysvědčení pak budou mít slovní nebo kriteriální hodnocení. V rámci kriteriálního hodnocení by učitelé vyplňovali jednoduché tabulky, do kterých by zaznamenávali, jak a čeho žáci dosahují. Postupně by MŠMT chtělo k takovému hodnocení přejít i ve vyšších ročnících. Zatím si o tom ale bude každá škola rozhodovat sama.

Mnoho škol se ke slovnímu nebo kriteriálnímu hodnocení uchýlilo během pandemie. Kromě zvládnutého učiva většina pedagogů hodnotila i přístup studentů k dálkové výuce, jejich snahu a zapojování do hodiny. Takové hodnocení ja také běžné i v zemích, které jsou pravidelně umisťované na předních příčkách v kvalitě školství na světě. Ve Finsku pak děti mají nejčastěji na vysvědčení kombinaci známky a slovního hodnocení.

Ministerstvo se k tomuto kroku uchýlilo zejména proto, že jsme ve světovém žebříčku spokojenosti žáků na školách dopadli jako jedni z nejhorších. Ve veřejném prostoru se často řeší otázka toho, co škola žákům dává a zda ji navštěvují rádi. Pak se mluví i o tom, jaký mají vztah s učiteli, či jestli jsou k nim pedagogové spravedliví. V Česku jsou bohužel tyto aspekty na bodu mrazu a v porovnání s ostatními zeměmi jako jsou například Spojené státy nebo Finsko, jsme na tom bohužel velmi špatně.