Reforma školského zákona, kterou připravila vláda, má přinést zlepšení pro začínající učitele a stabilizovat podpůrné profese ve školách. Podle sociologa Daniela Prokopa se však stále jedná o poloviční řešení, která nedokáží plně reagovat na výzvy českého školství. Jednou z klíčových otázek je, jak do systému zakotvit pozici sociálního pedagoga. Aneb člověka který by mohl výrazně pomoct zejména chudším školám.

Téměř 70 procent českých škol nemá žádného školního psychologa ani speciálního pedagoga, přestože jejich role je velmi důležitá. Psychologové řeší narůstající problémy s duševním zdravím dětí, které podle průzkumů vykazují až u 40 procent příznaky deprese nebo úzkostí. Speciální pedagogové zase pomáhají žákům s poruchami učení či autismem, kterým český systém často nedokáže nabídnout adekvátní podporu.

„V Česku se stále lpí na financování školství přes dotace. To je nestabilní a administrativně náročné. Školy musí o podporu opakovaně žádat a nemohou garantovat odborníkům dlouhodobé pracovní podmínky. To brzdí například příchod školních psychologů či speciálních pedagogů do méně rozvinutých regionů,“ vysvětluje Prokop.

Další významnou rolí, kterou reforma zavádí, je sociální pedagog. Tento odborník má řešit vysoké absence žáků, což je častý problém zejména na školách v sociálně znevýhodněných lokalitách. Sociální pedagog má fungovat jako spojka mezi školou a rodinou. Aktivně se totiž stará o to, aby děti docházely do školy, a hledá příčiny problémů, které k absencím vedou.

„Sociální pedagog může mít zásadní vliv na děti z problematických rodin, kde rodiče často nevědí, jak se vypořádat s problémy spojenými se školní docházkou. Tento model už se osvědčil v zahraničí a částečně i v Česku,“ dodává Prokop. Problém však spočívá v tom, že pozice sociálního pedagoga zatím není plně institucionalizována, což znamená, že není pevně zakotvena ve financování škol.

Podle Prokopa by reforma mohla přinést větší jistotu pro začínající učitele a rozšířit možnosti praktické přípravy studentů pedagogických fakult. Současný systém totiž umožňuje budoucím učitelům jen minimální kontakt s opravdovým prostředím škol. „Studenti po ukončení školy často narážejí na to, že jim chybí zkušenost z praxe a zpětná vazba od mentorů,“ uzavírá Prokop.

Zdroj: Rozhlas